Poršiska cyrkej

ewangelska wosadna cyrkej w Poršicach

Poršiska cyrkej je ewangelsko-lutherska cyrkej w Poršicach w Budyskim wokrjesu. Wona słuži ewangelskej wosadźe Poršicy-Budyšink w cyrkwinskim wobwodźe Budyšin-Kamjenc ewangelskeje krajneje cyrkwje w Sakskej. Hač do 20. lětstotka je so tu tež serbsce prědowało.

Poršiska cyrkej

Poršičanski kěrchow z někotrymi wobchowanymi serbskimi narownymi pomnikami leži južnje cyrkwje. Pomnik za padnjenych Prěnjeje swětoweje wójny steji dale do wuchodneho směra při Hłownej dróze a nima serbski napis. Na kěrchowje nadeńdu so tež stare Poršičanske zwony ze serbskimi napisami.

Ewangelska cyrkej w Poršicach steji jako kulturny pomnik pod škitom.

1584 natwarjena ewangelska cyrkej je so 1719–22 wutwariła a słuša k najstaršim cyrkwjam Budyskeho kraja. Wona bu w běhu Bitwy pola Budyšina w meji 1813 wulce wobškodźena, potom wobnowjena a 1816 znowa poswjećena.

Do historiskeje Poršiskeje wosady słušeja wjeski Bošecy, Konjecy, Krakecy, Kubšicy, Kumšicy, Lětoń a Nowe Poršicy.

Wot lěta 2020 je Poršisko-Budyšinska wosada dźěl wulkowosady „Při Lubaće“.

doba mjeno ródna wjes žiwjenske daty přispomnjenja
1623–1632 Hrjehor Martini Dažin ~1575–1632
1650–1653 Zacharias Prätorius Wojerecy 1627–1683
1653–1695 Zacharias Běrlink Wojerecy 1619–1695
1695–1717 Maćij Wjenka
Matthäus Wencke
Wulke Zdźary 1667–1717
1718–1728 Chryša Šlenkar Róžany 1674–1728 do toho diakon w Ketlicach a Lubiju
1728–1731 Johann Gottlieb Großmann Njeswačidło 1694–1745 do toho diakon w Ketlicach; po tym Swj. Pětra Budyšin
1731–1748 Christoph Schumann Lubnjow 1678–1748 do toho w Hućinje
1748–1755 Měrćin Janaš Hornja Hórka 1721–1787 po tym do Michałskeje wosady
1756–1764 Jan Bjedrich Pětřik Křišow 1698–1764
1765–1798 Bjedrich Rudolf Pětřik (Petschke) Křišow 1732–1798 syn předchadnika
1799–1825 Jan Bjedrich Mička Kupoj 1757–1825 do toho w Rychwałdźe
1827–1839 Bjedrich Wylem Mička Rychwałd 1789–1839 syn předchadnika; do toho diakon při Michałskej cyrkwi
1840–1858 Hendrich Awgust Krygar Hrodźišćo 1804–1858 do toho diakon při Michałskej cyrkwi
1858–1886 Herman Julius Trautmann Bart 1815–1886 do toho diakon při Michałskej cyrkwi
1886–1914 Arnošt Krygar Poršicy 1847–1923 syn fararja Krygarja
1914–1926 Korla Rězbark (Karl Johannes Röseberg) Budyšink 1880–1975 do toho diakon w Deubenje; po tym w Thonbergu
1926–1952 Curt Handrik Rudej 1885–1962 do toho w Klukšu
1955–1990 Johannes Poetzsch

Farar Handrik bě posledni, kiž tež serbsce prědowaše. Za čas nacionalsocializma bě wón přiwisnik „Němskich křesćanow“ (DC) a čłon NSDAP, móžeše pak po wójnje jako „jednory sobuběhar“ dale skutkować.[1]

Literatura

wobdźěłać
  • Cornelius Gurlitt: Purschwitz. W: Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen. 32. Zwjazk: Amtshauptmannschaft Bautzen (II. Teil). C. C. Meinhold, Dresden 1908, str. 229–233.
  • Trudla Malinkowa: K serbskim stawiznam Poršiskeje wosady. W Rozhledźe 7+8/2022, str. 12–20.
  1. Gerald Stone: Slav outposts in Central European History: The Wends, Sorbs and Kashubs. Bloomsbury, 2015
  Commons: Ewangelska cyrkej w Poršicach – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
51.20281514.5225
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije