Jan
muske předmjeno
Jan je muske předmjeno, kotrež so mjez druhim w serbšćinje, nižozemšćinje, čěšćinje, pólšćinje, słowakšćinje (jako Ján), w skandinawiskich rěčach a w sewjeroněmskim rumje wužiwa. Mjeno słuša k najpopularnišim serbskim předmjenam. W jendźelskorěčnym rumje je Jan tež jako skrótšena forma žonjaceho mjena Janet rozšěrjene. Mjeno pochadźa z hebrejšćiny ( יוחנן Jochanan) a woznamjenja „Bóh je smilny“. Dźeń swjateho Jana je 24. junija.
Nošerjo mjena
wobdźěłaćW Serbach
wobdźěłać- Jan Andricki (1880–1955) – wučer, kantor, kulturny a narodny prócowar, dirigent
- Jan Ast (1655–1733) – farar, přełožowar
- Jan Bartko (1821–1900) – wučer, spisowaćel, basnik, małobyrgarski demokrat
- Jan Běmar (1671–1742) – farar, spisaćel nabožinskich spisow
- Jan Gotthelf Běmar (1704–1747) – farar, spisaćel nabožinskich spisow
- Jan Gotthold Běmar (1706–1783) – prědar, spisaćel nabožinskich spisow
- Jan Gotttrau Běmar (1710–1779) – farar, spisaćel nabožinskich spisow
- Jan Hendrich Bjar (1837–1859) – student, narodny prócowar
- Jan Bok (1568–1621) – pedagog, basnik, politikar, humanist
- Jan Brankačk (1930–1990) – wědomostnik
- Jan Brězan (1488–1549) – teolog, reformator
- Jan Bryl (1879–1931) – wučer, stawiznar
- Jan Michał Budar (1713–1789) – ryćerkubler, prawiznik, załožer fundacije za serbsku chudźinu
- Jan Buk (1922–2019) – moler
- Jan Bulank (1931–2002) – komponist a dirigent
- Jan Cuška (1766–1795) – burski wjednik
- Jan Cyž (1923–1944) – hudźbnik
- Jan Cyž (1898–1985) – jurist, nakładnik, krajny rada Budyskeho wokrjesa
- Jan Cyž (* 1955) – komponist a hudźbnik
- Jan Cyž-Hajničanski (1883–1948) – farar, narodny prócowar, předsyda Łužiskeje narodneje rady
- Jan Ćěsla (1840–1915) – lěkar, basnik, přełožowar
- Jan Ćichor (1630–1669) – farar, magister, přełožer
- Jan Bohuwěr Dalwica-Dólba (1785–1849) – kěrlušer z luda
- Jan Bohuchwał Dejka (1779–1853) – wudawaćel nowin a nowinar
- Ján Emanuel Dobrucký (1854–1921) – ewangelski farar a spisowaćel
- Jan Dwórnik (1871–1928) – sobuzałožer Domowiny, Łužiskeje ludoweje strony a Łužiskeho burskeho zwjazka
- Jan Bogumił Fabricius (1681–1741) – superintendent, pietist, pućrubar delnjoserbskeje spisowneje rěče
- Jan Arnošt Frajšlag (1869–1951) – wučer, komponist, chórowy dirigent
- Jan Józef Ignac Freišlag ze Šmidentala (1669–1743) – duchowny, nabožinski prócowar
- Jan Albert Nathanael Fryco (1772–1803) – farar, prócowar na polu spisowneje serbšćiny
- Jan Bjedrich Fryco (1747–1819) – farar, spisaćel, rěčewědnik a demograf
- Jan Gelanski (1699–1767) – žiwnosćer, dohladowar statnych dróhow, polyglot
- Jan Gólč (1864–1916) – farar, kulturny prócowar
- Jan Greško (1854–1925) – narodny prócowar, pućrubar serbsko-pólskeje wzajomnosće
- Jan Grólmus (1851–1924) – wučer, šulski direktor, kulturny prócowar
- Jan Haješ (1873–1960) – překupc, spěchowar serbskeho kulturneho žiwjenja
- Jan Hajnca (1852–1926) – ludowy basnik
- Jan Arnošt Hančka (1867–1928) – wučer, ludowy spisowaćel
- Jan Jurij Prokop Hančka (1731–1789) – rjadnik, rěčespytnik, spisaćel nabožinskich spisow
- Jan Handrik (1924–2015) – kulturny funkcionar a awtor
- Jan Hanski (1925–2004) – moler
- Jan Hantšo-Hano (1846–1901) – ratar, domiznowědnik
- Jan Haša (1842–1863) – spisaćel, přełožowar
- Jan Michał Haška (1778–1854) – farar, spisaćel nabožinskich spisow
- Jan Józef Hawštyn Hauptmann (1709–1771) – duchowny, spisaćel
- Jan Hejduška (1915–1944) – aktiwny čłon Praskeje Serbowki, basnik
- Jan Hejna (1816–1891) – wjednik serbskeho burskeho hibanja 1848/49, ludowy basnik
- Jan Hercog (1924–1979) – muler, pioněr brigadneho hibanja Serbskeje młodźiny, kulturny a Domowinski prócowar
- Jan Arnošt Holan (1853–1921) – gymnazialny wučer, spisowaćel
- Jan Hórčanski (1722–1799) – gymnazialny wučer, spisowaćel, rozswětler
- Jan Božydar Hultš (1866–1925) – gymnazialny profesor, spisowaćel, basnik
- Jan Chojnan (1616–1664) – farar, rěčespytnik
- Jan Bohuwěr Jakub (1849–1913) – gymnazialny profesor
- Jan Hawštyn Jakubec (1700–1778) – duchowny, fundator hospitala w Kulowje
- Jan Awgust Janka (1764–1833) – farar, sobuwudawaćel prěnjeho serbskeho časopisa
- Jan Awgust Jenč (1836–1918) – wučer, stawiznar, ludowědnik, přirodowědnik
- Jan Jakub Jězorka (1809–1850) – wulkobur, wjesny sudnik w Jaworje, wjednik burskeho hibanja 1848/49
- Jan Pětr Jordan (1818–1891) – slawist, publicist, redaktor, nakładnik
- Jan Bohumił Junghänel (1753–1810) – farar, składnostny basnik, ludowědnik
- Jan Just (1869–1922) – farar, kulturny prócowar
- Jan Awgust Kapler (1851–1937) – wučer, basnik w młodych lětach
- Jan Awgust Kerk (1865–1938) – wučer, spisaćel
- Jan Kilian (1811–1884) – farar, basnik, kěrlušer, nawjedowar wupućowarjow do sewjerneje Ameriki
- Jan Kmoch (1812–1881) – ratar, braška
- Jan Knebel (1903–1962) – skałar, funkcionar dźěłaćerskeho hibanja
- Jan Křesćan Awgust Kocor (1738–1784) – kandidat duchownstwa, spisar stawizniskeje knihi
- Jan Křesćan Koernig (1791–1858) – farar, składnostny basnik a komponist
- Jan Pětr Kochta (1824–1886) – wučer, kulturny prócowar, małobyrgarski demokrat 1848/49
- Jan Kokla (1798–1865) – wulkobur a gmejnski předstejer, wjednik burskeho hibanja 1848/49
- Jan Kózlik (1840–1903) – wobdźělnik na wuswobodźerskim boju južnych Serbow
- Jan Kral (1853–1906) – prawiznik, w młodych lětach basnik a přełožowar, spěchowar serbskeho dźiwadła
- Jan Krawc (1896–1969) – wučer, domiznowědnik
- Jan Awgust Krawc (1879–1947) – wučer, šulski dohladowar w Kamjenskim wokrjesu
- Jan Krušwica (1811–1882) – farar, spisaćel nabožinskich spisow
- Jan Bjarnat Krušwica (1845–1919) – farar, kěrlušer, kulturny prócowar
- Jan Kruža (1880–1918) – nohajcar, ludowy basnik
- Jan Krygaŕ (1598–1662) – kantor a organist, hudźbny direktor, gymnazialny wučer, komponist
- Jan Křižan (1880–1959) – farar, kulturny prócowar, předsyda Domowiny
- Jan Pawoł Křižan (1854–1923) – farar, spisaćel, předsyda Maćicy Serbskeje
- Jan Kušk (1846–1924) – šewc, korčmar, ludowy herc
- Jan Bohuměr Kühn (1706–1763) – farar, němski propagator pietizma, nawoda prěnjeho serbskeho wučerskeho seminara
- Jan Łahoda (1801–1871) – farar, kulturny prócowar
- Jan Lajnert (1892–1974) – wučer, basnik a spisowaćel
- Jan Langa (1669–1727) – farar, kulturny prócowar
- Jan Balthasar Langa (1697–1738) – farar, přełožowar nabožinskeho pismowstwa
- Jan Bjedrich Langa (1709–1757) – farar, přełožowar nabožinskeho pismowstwa
- Jan Bjedrich Langa (1738–1770) – diakon, cyrkwinski stawiznar
- Jan Laras (1845–1921) – pedagoga, spisowaćel
- Jan Lipič (1885–1971) – wučer, kantor
- Jan Mahr (1765–1848) – farar, dr.theol., dobroćel katolskich Serbow
- Jan Mahr (1939–2010) – dźiwadźelnik
- Jan Boguchwał Markus (1815–1880) – farar, zběraćel ludowych pěsnjow, přećiwnik rewolucije 1848/49
- Jan Jurij Melda (1814–1894) – wučer, spisowaćel, małobyrgarski demokrat 1848/49
- Jan Meškank (1905–1972) – wučer, narodny a kulturny prócowar, spisowaćel, ludowědnik, domiznowědnik, antifašist
- Jan Awgust Měrćink (1817–1875) – šewc, misionar, etnograf
- Jan Mjerwa (1802–1879) – farar, regionalny slědźer, publicist
- Jan Młynk (1821–1892) – blidarski mišter, wjesnjanosta, wjesny sudnik, narodny prócowar, ludowy dopisowar
- Jan Herman Mrózak (1841–1902) – farar, kulturny prócowar
- Jan Bohuwěr Mučink (1821–1904) – wučer, spisowaćel, doprědkar a publicist w dobje narodneho wozrodźenja
- Jan Pawoł Nagel (1934–1997) – komponist a předsyda Domowiny
- Jan Nalij (1887–1945) – pismikistajer, ludowy spisowaćel
- Jan Nowak (1745–1825) – farar, słownikar
- Jan Nuk (* 1947) – předsyda Domowiny
- Jan Měrćin Nuk z Lichtenhofa (1720–1780) – biskop, spěchowar šulstwa
- Jan Bogumił Nytška (1825–1904) – wučer, spisowaćel
- Jan Awgust Pětř (1868–1947) – wulkobur, wjednik saksoswěrnych Serbow
- Jan Jakub Pětška (1743–1823) – diakon, wudawar biblije
- Jan Jakub Pjaca (1770–1838) – duchowny, přiwisnik katolskich rozswětlerjow
- Jan Pječka (1854–1926) – rězbar
- Jan Pjech (1707–1741) – farar, spisowaćel, nabožinski prócowar
- Jan Bohuwěr Pjech (1838–1913) – knihikupc, přełožowar, publicist, słowjanski prócowar, spěchowar němsko-słowjanskeje wzajomnosće
- Jan Jakub Pjetaš (1815–1885) – wučer, kulturny prócowar
- Jan Awgust Pohonč (1841–1909) – wučer, přistajeny, spisaćel
- Jan Krystof Ponich (1741–1818) – duchowny, wučer, spisaćel, přiwisnik katolskich rozswětlerjow
- Jan Kito Post (1811–1887) – wučer, zběraćel ludowych pěsnjow, kulturny prócowar
- Jan Rak (1457–1520) – uniwesitny profesor, humanistiski wučenc, basnik a spisowaćel
- Jan Renč (1856–1916) – farar, kulturny prócowar
- Jan Renč (1884–1945) – farar
- Jan Korla Renč (1821–1888) – farar
- Jan Rězak (1863–1934) – wučer, redaktor, spisowaćel
- Jan Juro Rězak (1703–1771) – farar, chronist
- Jan Rjenč (1879–1971) – žiwnosćer, braška, antifašist, narodny prócowar
- Jan Rječka (1878–1915) – wučer, hudźbny prócowar
- Jan Róža (1874–1943) – žiwnosćer, wjesnjanosta, kulturny prócowar
- Jan Rychtar (1732–1802) – farar, wučer, pedagogiski prócowar
- Jan Boguměr Rychtar (1703–1765) – farar, stawiznar, ludowědnik, rozswětler
- Jan Křesćan Rychtar (1793–1856) – farar, radikalny germanizator
- Jan Rynč (1733–1803) – farar, nabožinski prócowar
- Jan Ferdinand Serbin (1635–1682) – farar, zakitowar prawow Kulowskich Serbow
- Jan Skala (1889–1945) – nowinar, basnik, narodny prócowar, narodnostny politikar
- Jan Arnošt Smoler (1816–1884) – nakładnik, wudawar, publicist, wědomostnik, organizator, wodźaca wosobina serbskeho narodneho hibanja w 19. lětstotku
- Korla Jan Smoler (1791–1848) – wučer, kulturny prócowar
- Jan Stoš (1810–1888) – kowar, nabožinski fanatikar
- Jan Stübnar (1780–1839) – ludowy spisowaćel
- Jan Karlo Fryco Swora (1818–1884) – farar, kěrlušer, wudaćel słownika
- Jan Awgust Sykora (1835–1921) – farar, spisowaćel a ludowědnik
- Jan Symank (1860–1941) – wučer, kulturny stawiznar
- Jan Šěca (1883–1949) – wučer, ludowy spisowaćel, přełožowar
- Jan Šołta (1921–2004) – stawiznar
- Jan Bohuwěr Šołta (1731–1755) – filozofiski spisowaćel, magister
- Jan Bohuwěr Šołta (1852–1891) – publicist, literat, ludowědnik, pěstowar słowjanskeje wzajomnosće
- Jan Zygmunt Bjedrich Šyndlaŕ (1758–1841) – farar, spisowaćel, wudawaćel, zakitowar serbstwa
- Jan Jurij Temler (1500–1573) – posledni katolski farar w Hodźiju
- Jan Bjedrich Tešnaŕ (1829–1898) – farar, zakitowar serbstwa, prócowar na polu serbskeje rěče a literatury
- Jan Vogel (1773–1800) – přełožer nabožinskeho pismowstwa
- Jan Jurij Vogel (1739–1826) – superintendent, rozswětlerski spisowaćel
- Jan Wałtar (1860–1921) – farar, serbski basnik němskeho pochada
- Jan Awgust Warko (1821–1862) – farar, spisowaćel, serbski prócowar
- Jan Wawer (1672–1728) – farar, nabožinski a kulturny prócowar
- Jan Wawrich (1833–1860) – zastojnik, spisowaćel
- Jan Wencel (1737–1801) – farar, magister, nabožinski a kulturny prócowar
- Jan Wićaz (1794–1869) – wulkobur a wjesny sudnik w Błócanach, wjednik burskeho hibanja 1848/49
- Jan Wjacsławk (1897–1963) – krawski mišter, wušiwar a braška
- Jan Wjela-Radyserb (1822–1907) – wučer, basnik a spisowaćel, ludowědnik
- Jan Wjela (1880–1951) – wikowanski pomocnik, zapósłanc strony SPD w Sakskim krajnym sejmje
- Jan Wjela (1920–1999) – wučer, awtor a lektor
- Jan Wjelan (1773–1852) – farar a wučer w Slepom
- Jan Wjenka (1882–1971) – duchowny, městopředsyda Domowiny, antifašist
- Jan Wornar (1934–1999) – spisowaćel
- Jan Wróbl (1800–1867) – zahrodkar w Zarěču, wjednik serbskeho burskeho hibanja 1848/49
- Jan Handrij Wyrgač (1740–1799) – presbyter bratrowskeje wosady
- Jan Awgust Zoba (1869–1911) – bur, reprezentant serbskich wulkoburskich kublerjow w narodnym hibanju
- Jan Žur (1812–1872) – wučer, dopisowar do Krajana
Druhdźe
wobdźěłać- Jan Peter Balkenende (* 1956) – nižozemski ministerski prezident
- Jan Delay (* 1976) – němski reggaejowy a funkowy hudźbnik
- Jan Hippold (* 1974) – sakski politikar (CDU)
- Jan Hus (1370–1415) – čěski reformator
- Ján Kollár (1793–1852) – słowakski basnik a profesor słowjanskeje archeologije
- Jan Josef Liefers (* 1964) – němski dźiwadźelnik, filmowy hrajer, hudźbnik, režiser a producent
- Jan Löffler (* 1981) – sakski politikar (CDU)
- Jan Neruda (1834–1891) – čěski žurnalist, basnik a spisowaćel
- Jan Evangelista Purkyně (1787–1869) – čěski fyziolog
- Jan Sobieski (1629–1696) – kral Pólskeje a wulkowjerch Litawskeje
- Jan Ullrich (* 1973) – němski kolesowar
Bamžojo z mjenom Jan
wobdźěłać- Jan I. († 526)
- Jan II. (Mercurius; † 535)
- Jan III. (Catelinus; † 574)
- Jan IV. († 642)
- Jan V. († 686)
- Jan VI. († 705)
- Jan VII. († 707)
- Jan VIII. († 882)
- Jan IX. († 900)
- Jan X. (860–929)
- Jan XI. († 935)
- Jan XII. (Octavian ze Spoleta; 937–964)
- Jan XIII. († 972)
- Jan XIV. (Petrus Canepanova; † 984)
- Jan XV. († 996)
- Jan XVII. (Giovanni Sicco; † 1003)
- Jan XVIII. (Johannes Fasanus; † 1009)
- Jan XIX. (Romanus z Tusculuma; † 1032)
- Jan XXI. (Petrus Juliani; 1205–1277)
- Jan XXII. (Jacques Duèze; 1245–1334)
- Jan XXIII. (Angelo Giuseppe Roncalli; 1881–1963)
- Jan Pawoł I. (Albino Luciani; 1912–1978)
- Jan Pawoł II. (Karol Wojtyła; 1920–2005)
Warianty mjena
wobdźěłać- albansce: Gjon
- amharisce: Yohannes
- arabsce Yaḥyā (Předłoha:Ar), Yahia, Jahia
- aramejsce Yohanun, Yohanan
- armensce: Howhannes, Hovhannes (Հովհաննես)
- baskisce: Jon, Iban, Ibane
- bretonsce: Yann, Yannic, Yannick, Iwan
- bołharsce: Iwan, Wanko, Yani (Яни), Yanko (Янко), Yoan (Йоан)
- čěsce: Jan, Honza, Janek, Janko
- estnisce: Jaan, Juhan, Juss, Hans, Ants, Jass
- ferejsce: Jógvan, Jan, Jann, John, Jonn, Jóan, Jóanes, Jóanis, Jóannes, Jóannis, Jóhann, Jóhannes, Jóhannis, Jóhannus, Jón, Hannes, Hannis, Hannus, Hanus
- finsce: Hannu, Janne, Juhani, Juho, Jukka, Jussi
- francosce: Jean (starše formy: Jehan, Joannes)
- galicisce: Xoán
- gelsce: Iain
- grjeksce: Ioannis (Ιωάννης) Eingedeutscht: Jannis, (starogr. Iōhannēs, Iōannēs - Ἰωάννης), Yannaki (Γιαννάκι), Yannis (Γιάννης), Yannos (Γιάννος), Ioannidis, Ioannou
- hebrejsce: Jochanan (יוחנן)
- chinsce: YueHan (约翰), YueHanNeiSi (约翰内斯)
- chorwatsce: Ivan, Ivica, Iko, Ivo, Jovo
- indonesce: Yohanes
- irsce: Eóin, Seán
- islandsce: Hannes, Jóhann, Jón, Jóhannes
- italsce: Gian, Gianni, Giovanni, Giovannetti, Giovannino, Nino
- lombardisce: Giuàn
- neapolitansce: Giuàn, Ninuccio
- sicilsce: Giuànni, Ninuzzo
- japansce: Yohane (ヨハネ)
- jendźelsce: Johanan, John, Johnny, Johnno, Jones, Jonny, Shane, Shawn, Shaun
- katalansce: Joan
- koreansce: Yo-Han (요한)
- korsisce: Ghjuvan
- łaćonsce: Ioannes, Joannes
- letisce: Jānis
- litawsce: Jonas
- luxemburgsce: Jang
- madźarsce: János
- maltasce: Ġwanni, Ġwann, Ġanni
- manx: Ean
- němsce: Johannes, Hannes, Hanns, Hans, Hansi, Hanni, Hanno, Hanne, Hänsel, Hansele, Hänsi, Hennes, Hens, Hennig, Henning, Henno, Huschke, Jan, Jen, Jo, Joann, Johann, Jannes, Jannis, Janosch, Johanne, Johi
- nižozemsce: Jan, Johan, Joan, Johannes, Joannes, Hans, Hannes, Jannes, Han, Jo, Joop, Sjang, Sjeng, Sjon, Jos
- norwegsce: Jan, Jonne, Jahn, Jo, Jon, Jone, Johan
- persisce: Yohannan
- pólsce: Jan, Janek, Janusz
- portugalsce: João, Joaninho
- retoromanisce: Gian, Gion
- rumunsce: Ioan, Ion, Ionel, Ionică, Ionuț, Iovan, Nelu
- rusce: Iwan (Иван), Janis, Wanja (Ваня)
- južnoserbsce: Jovan, Jovica, Jovo, Ivan, Ivo, Ivica
- serbsce: Jan, Janek, Jano, Janko, Hanzo
- słowaksce: Ján
- słowjensce: Janez, Anže
- starocyrkwinosłowjansce Ioan (Ιωанъ)
- šotisce: Ewan, Ian
- španisce: Juan, Iván
- šwedsce: Johan, Hans, Jan, Jahn, Jöns
- turkowsce: Yahya (pola muslimow), Yuhanna (pola křesćanow)
- ukrainsce: Iwan (Іван), Iwas (Івась), Iwasik (Івасик)
- vietnamsce: Giàng
- walizisce: Evan, Ieuan, Ioan, Jone, Shone, Siôn