Wjerbjež

wjes w Hornjej Łužicy

Wjerbjež (němsce Wurbis) je hornjołužiska wjes ze 153 wobydlerjemi,[2] kotraž słuša wot lěta 2011 do města Šěrachow-Korzym.

Wjerbjež
Wurbis
Wjerbjež na karće Hornjeje Łužicy
Wjerbjež na karće Hornjeje Łužicy
DEC
Wjerbjež
Wjerbjež
město: Šěrachow-Korzym
zagmejnowanje: 1934 (do Chróstawy)
wobydlerstwo: 153 (9. meje 2011)[1]
wysokosć: 305–365 metrow n.m.hł.
51.152514.243888888889305–365
póstowe čisło: 02681
předwólba: 03592

Geografija wobdźěłać

Wjeska nadeńdźe so we wysokosći wot 305 do 365 metrow při sewjernym boku druheho rjećaza Łužiskich horow při zwjazkowej dróze 96, tule wjedźacej do Žitawskeho směra přez Wjerbježski přesmyk mjez Běłobohom a Chołmami. Na zapadźe leži Chróstawa, na sewjerowuchodźe Kumwałd a na juhu, za přesmykom, Wopaka.

Stawizny wobdźěłać

Łanowc Wjerbjež naspomni so prěni raz w lěće 1408 jako Wurbiss. Dalše historiske formy wjesneho mjena běchu Worpus (1419), Worpiß (1479), Borps (1486) a Worpß (1489).

Wjerbjež słuša oficielnje wot 1835 do Chróstawskeje wosady, do toho do Kumwałdskeje. Hač do lěta 1934 bě samostatna gmejna a potom tež politisce z dźělom Chróstawy. Po ludličenju 1925 měješe Wjerbjež 233 wobydlerjow, z nich 231 ewangelskich.[3]

Žórła wobdźěłać

  1. staw: 9. meje 2011; Wuslědki censusa 2011 za Šěrachow-Korzym
  2. staw: 9. meje 2011; Wuslědki censusa 2011 za Šěrachow-Korzym
  3. Wjerbjež w Digitalnym stawizniskim zapisu městnow Sakskeje (němsce)
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije