Narva (rusce Нарва) je město na sewjerowuchodźe Estiskeje, bjezposrědnje ruskeje hranicy a njedaloko Baltiskeho morja.

Narva
Narva na karće Estiskeje
Narva na karće Estiskeje
DEC
Narva
Narva
Wopon a chorhoj
wopon
wopon
chorhoj
chorhoj
Zakładne daty
stat Chorhoj Estiskeje Estiska
wysokosć 25 metrow n.m.hł.
přestrjeń 84,54 km²
wobydlerstwo 57.130 (2017)
hustosć zasydlenja 675,8 wob./km²
póstowe čisło 20001–21020
Wobdźěłać
p  d  w
59.36666666666728.183333333333
Rěka Narva z twjerdźiznomaj Hermannowy hród a Iwangorod na estiskim resp. ruskim boku

Geografija wobdźěłać

Leži při pomjeznej rěce Narva něhdźe 200 kilometrow wuchodnje Tallinna a 140 kilometrow juhozapadnje Pětrohroda. Jemu napřećo leži ruske pohranične město Iwangorod w Leningradskej oblasći.

Z něhdźe 57 tysac wobydlerjemi – z toho někak 80 % Rusow – je Narva třeće najwjetše město w Estiskej.

Stawizny wobdźěłać

 
Pohraničny móst přez rěku Narva

Dla swojeho połoženja při rěce Narvje mjez Peipuskim jězorom a morjom bě Narva hižo w srjedźowěku wažne wikowanišćo. Prěnje naspomnjenje w Nowgorodskej chronice pochadźa z lěta 1171. 1302 dósta sydlišćo měšćanske prawa. W lěće 1492 natwari Iwan III. na wuchodnym brjoze rěki twjerdźiznu Iwangorod. Wot 1581 do 1704 steješe město pod šwedskim knjejstwom, doniž njebu wot ruskeho wójska pod Pětrom Wulkim zdobyte.

Wot 1918 słušeše Narva k njewotwisnej republice Estiskej – runje tak kaž Iwangorod při tamnym brjoze rěki. W Druhej swětowej wójnje bu nimale dospołnje zničena a w powójnskim času jako industrijne stejišćo znowa natwarjena. Za tutón čas zasydli so wjele dźěłaćerjow z Ruskeje a dalšich sowjetskich republikow, čehoždla ma město hač do dźensnišeho najwyši podźěl rusce rěčacych w cyłej Estiskej (~ 95 %).

Literatura wobdźěłać

Wotkazy wobdźěłać

  Commons: Narva – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije