Němska demokratiska republika

něhdyši stat w srjedźnej Europje
(ze strony „NDR” sposrědkowane)

Němska demokratiska republika (němsce Deutsche Demokratische Republik) běše socialistiski stat w srjedźnej Europje, na teritoriju dźensnišich němskich zwjazkowych krajow Sakskeje, Braniborskeje, Durinskeje, Mecklenburgsko-Předpomorskeje a Saksko-Anhaltskeje kaž tež we wuchodnym dźělu Berlina.

Němska demokratiska republika
1949–1990
zakładne daty:
swójske mjeno Deutsche Demokratische Republik
stolica Berlin
přestrjeń 108.333 km²
wobydlerstwo 16.675.000 (1988)
hustosć 153,9 wob./km²
hłowa stata a šef knježerstwa
měna 1 Mark der DDR = 100 Pfennig
hamtska rěč němčina, zdźěla serbšćina
hymna Auferstanden aus Ruinen
nastaće 7. oktobra 1949
Top Level Domain .dd (rezerwowana)
telefon +37
Połoženje na zemi
Połoženje Němskeje demokratiskeje republiki w Europje
Wobdźěłać
p  d  w

Najwažniša knježaca strona bě Zjednoćena socialistiska strona Němskeje (SED), kotraž je w Narodnej Fronće ze slědowacymi stronami knježiła:

Stawizny wobdźěłać

 
40. róčnica załoženja NDR w lěće 1989, poslednja swjećena

Němska demokratiska republika wobsteješe wot 7. oktobra 1949 hač do 2. oktobra 1990. Dnja 3. oktobra 1990 přistupi Zwjazkowej republice Němskej.

Wot lěta 1949 hač do 1952 su kraje wobstali, mjeztym zo bě NDR wot 1952 do 1990 do slědowacych 15 wobwodow rozdźělena.

 
Wobwody NDR wot lěta 1952

Wotkaz wobdźěłać

  Commons: Němska demokratiska republika – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije