Luxemburg
Město Luxemburg (luxemburgsce Stad Lëtzebuerg; francosce Ville de Luxembourg) je stolica a z wjace hač 100.000 wobydlerjemi najwjetše město Luxemburgskeje. Namaka so w juhu wulkowójwodstwa při rěce Alzette. Luxemburg je zarjadniske sydło distrikta a kantona samsneho mjena. Luxemburgčenjo pomjenuja swoje hłowne město zwjetša jenož jako D'Stad („město“).
swójske mjeno | Lëtzebuerg/Luxembourg | |
| ||
Wopon | ||
---|---|---|
| ||
Zakładne daty | ||
stat | Luxemburgska | |
wysokosć | 250–320 | |
přestrjeń | 51,5 km² | |
wobydlerstwo | 115.227 (2016) | |
hustosć zasydlenja | 2.237,4 wob./km² | |
póstowe čisło | 1009–2999 | |
webstrona | vdl.lu | |
Politika | ||
měšćanostka | Lydie Polfer | |
Luxemburg je nimo Brüssela a Strasbourga zarjadniski centrum Europskeje unije ze sydłom wjele europskich institucijow. Wothladajo wot toho je Luxemburg wuznamne financne městno.
66 procentow wobydlerstwa su wukrajnicy bjez luxemburgskeho pasa.
Wotkazaj wobdźěłać
Kulturne město Europy: 1985: Athen | 1986: Florenc | 1987: Amsterdam | 1988: Zapadny Berlin | 1989: Paris | 1990: Glasgow | 1991: Dublin | 1992: Madrid | 1993: Antwerpen | 1994: Lisabon | 1995: Luxemburg | 1996: Kopenhagen | 1997: Sołun | 1998: Stockholm
Kulturna stolica Europy: 1999: Weimar | 2000: Avignon, Bergen, Bologna, Brüssel, Helsinki, Krakow, Praha, Reykjavík, Santiago de Compostela | 2001: Porto, Rotterdam | 2002: Brügge, Salamanca | 2003: Graz | 2004: Genua, Lille | 2005: Cork | 2006: Patras | 2007: Sibiu, Luxemburg hromadźe z wulkoregionu | 2008: Liverpool, Stavanger | 2009: Linz, Vilnius | 2010: Istanbul, Pécs, Essen hromadźe z Poruhrskej | 2011: Tallinn, Turku | 2012: Guimarães, Maribor | 2013: Košice, Marseille | 2014: Riga, Umeå | 2015: Mons, Pilzeń | 2016: Wrócław, Donostia-San Sebastián | 2017: Aarhus, Pafos | 2018: Leeuwarden, Valletta | 2019: Matera, Plowdiw | 2020: Galway, Rijeka | 2021: Timișoara, Eleusis, Novi Sad | 2022: Kaunas, Esch an der Alzette | 2023: Veszprém | 2024: Tartu, Bad Ischl, Bodø | 2025: Kamjenica