Złota zažnička
Złota zažnička (Gagea lutea)
systematika
Domena Eukaryoty
Swět Rostlinstwo
  Monokotyledony
rjad: (Liliales)
swójba: Lilijowe rostliny (Liliaceae)
podswójba: Lilioideae
ród: zažnička (Gagea)
družina: Złota zažnička
wědomostne mjeno
Gagea lutea
(L.) Ker-Gawl.
Wobdźěłać
p  d  w

Złota zažnička (Gagea lutea) je rostlina ze swójby lilijowych rostlinow (Liliaceae). Dalšej serbskej mjenje stej wulka snědka a złota hwěžka.

Synonymy wobdźěłać

Za Gagea lutea eksistuja sćěhowace synonymy:

  • Gagea erubescens Besser
  • Gagea burnatii A.Terracc.
  • Gagea silvatica (Pers.) Loudon
  • Gagea reverchonii Degen

Wopis wobdźěłać

Złota zažnička je trajne zelo, kotrež docpěwa wysokosć wot 10 hač 30 cm. Rostlina ma jenož jednu pozemsku cyblu.

Łopjena wobdźěłać

Spódnje łopjeno docpěwa dołhosć wot 30 cm a šěrokosć wot 6 hač 15 cm a přesaha přez kwětnistwo.

Kćenja wobdźěłać

Kćěje wot apryla hač meje. Hwěžkojte kćenja docpěwa wysokosć wot 2 hač 3 cm a maja šěsć kćenjowych łopješkow. Wone steja po jednu hač po dźesaćoch we wokołkojtym kwětnistwje na nahim stołpiku.

Stejnišćo wobdźěłać

Rosće we łučinowych lěsach, lěsnych wobkromach, sadowcowych łukach blisko lěsow a žiwych płotach. Preferuje wot sakanja włóžne, wutkate pódy w sćinach.

Rozšěrjenje wobdźěłać

Rostlina je w nimale cylej Europje rozšěrjena.

Wužiwanje wobdźěłać

Žórła wobdźěłać

  • Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 118 (němsce)
  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 314 (němsce)
  • Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
  • Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
  • Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)

Eksterne wotkazy wobdźěłać

 
Commons
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije