Kopšinjanske hrodźišćo

hrodźišćo w Hornjej Łužicy

Kopšinjanske hrodźišćo nadeńdźe so na kromje wjeski Kopšina a blisko Prawoćic w Budyskim wokrjesu. Słuša ke Chróšćanskej gmejnje. Wokoło hrodźišća běži rěčka Satkula. We wokolinje hrodźišća steja někak štyri chěže z dohromady 20 wobydlerjemi.

Powětrowy wobraz Kopšinjanskeho hrodźišća

Stawizny wobdźěłać

Hrodźišćo w Kopšinje hižo jara dołho eksistuje. Hižo w srjedźowěku so natwari k škitej wjeskow we wójnskich časach ale runje tak tež jako wućek w ćežkich časach. Po srjedźowěku so hrodźišća hižo tak husto njewužiwachu.

Hakle w zažnym 20. lětstotku so Kopšinjanske hrodźišćo zaso wužiwaše, a to jako dźiwadłowe jewišćo. Prěnje předstajenje wotmě so hižo 1921 w hornim dźělu hrodźišća, hdźež so předstaješe dźiwadłowy kruch Na hrodźišću z pjera Jakuba Barta-Ćišinskeho, kotryž jedna wot zhubjenja serbskeje njewotwisnosće přećiwo frankowskim dobyćerjam.

Přeco zaso nahrawachu so wšelake kruchi na hrodźišću, kaž na přikład w lěće 1936 Jurja Wjelowa hra Paliwaka na delnim hrodźišću, kiž płaći jako poslednje wulke serbske zarjadowanje za čas fašizma. Runje tak wotměła so dźěl schadźowanki lěta 1936 pod hołym njebjom na Kopšinjanskim hrodźišću. 30. septembra 2016 wopomnichu ze sceniskim čitanjom z Paliwaki na 80. róčnicu tutoho protesta přećiwo fašizmej.

51.2282535214.25141335
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije