Roman Osipovič Jakobson (rusce Роман Осипович Якобсон; * 23. oktobra 1896 [1] w Moskwje; † 18. awgusta 1982 w Cambridge/Massachusetts) bě ruski rěčespytnik, filolog a slawist. Płaći jako jedyn z wliwapołnišich rěčespytnikow 20. lětstotka.

Roman Jakobson

Jakobson studowaše wot 1914 hač do 1918 na rěčespytnej fakulće Moskowskeje uniwersity a pozdźišo bě wysokošulski wučer na Masarykowej uniwersiće w Brnje, Columbiaskej uniwersiće w New Yorku, Harvardowej uniwersiće w Bostonje.

Wón bě załožer rěčespytneho koła w Moskwje, čłon Praskeho rěčespytneho koła a po Druhej swětowej wójnje Mjezynarodneho komiteja slawistow.

Wón je wjacore słowjanske rěče wobknježił.

Jakobsonowy model rěčneje komunikacije

wobdźěłać
 
Šema komunikacije po Jakobsonje

Jakobsonowy model rěčneje komunikacije (rozšěrjenje třičłonkateho organon modela Karla Bühlera) rozeznawa šěsć faktorow a přisłušne funkcije:

  1. ‚kontekst‘ z referencielnej funkciju,
  2. ‚poselstwo‘ z poetiskej abo estetiskej funkciju,
  3. ‚wotpósłar‘ z emotiwnej funkciju,
  4. ‚přijimar‘ z konatiwnej funkciju,
  5. ‚kanal‘ z fatiskej funkciju (kontakt wjazacy),
  6. ‚kode‘ z metarěčnej funkciju.

Jedna z tych funkcijow je přeco dominantna w interakciji:

  1. referencielna funkcija: posrědkowanje wobsaha, to rěka wopisanje objekta, situacije abo stawa („Nazymske łopjenje su nětko wšitke wotpadnjene.“),
  2. poetiska funkcija: poselstwo poselstwa dla, na přikład w basnjach („... blědy blěsk so bližaceje blondinki ...“),
  3. emotiwna funkcija: informacija wo začućowym stawje wotpósłarja („Bože, ...!“),
  4. konatiwna funkcija: adresowanje přijimarja, namołwa na přijimarja („Mikławšo, ...“ / „Čiń!“),
  5. fatiska funkcija: přepruwowanje kontakta z přijimarjom („..., wěš, …“ / „…, haj, …“ / „Słyšiš ty mje scyła?“)
  6. metarěčna funkcija: přepruwowanje mjezsobneho rozumjenja („..., rozumiš, …“).

Literatura

wobdźěłać
  • Роман Якобсон: О чешском стихе, преимущественно в сопоставлении с русским. Сборники по теории поэтического языка, V. Berlin–Moskwa, 1923
  • Mjerćin Felkel: Matica Lužičkosrpska i njena nacionalna odgovornost. Novy Sad , Matica Srpska, 17.2.1998
  • Roman Jakobson: „Počátek národního sebeurčení v Evropě,“ w: Cyrilo-metodějské studie, Praha 1996. s. 5
  • Roman. Jakobson: Cyrilometodějské studie. Praha 1996
  • Roman. Jakobson: Dialogy. Praha: Český spisovatel 1993
  • Roman. Jakobson: Formalistická škola a dnešní literární věda ruská. Praha: Academia 2005
  • Roman. Jakobson: Lingvistická poetika (výber z diela). Bratislava: Tatran 1991
  • Glanc, Tomás: „Formalismus forever. Roman Jakobson 1935.“ W: Nekula, Marek (wudaw.): Prager Strukturalismus. Winter, Heidelberg 2003, ISBN 3-8253-1486-3
  • Roman Jakobson: „Řeč a písemnictví českých židů v době přemyslovské“, w: Kulturní sborník Rok, wudaw. L. Matejka, Moravian Library, New York 1957, s. 35—46.
  • Roman Jakobson: Form und Sinn. Sprachwissenschaftliche Betrachtungen. Wilhelm Fink Verlag, München 1974
  • Roman Jakobson: Aufsätze zur Linguistik und Poetik. München 1974
  • Roman Jakobson: Kindersprache, Aphasie und allgemeine Lautgesetze. Suhrkamp, Frankfurt am Main 1992, ISBN 3-518-10330-X
  • Roman Jakobson/ Bengt Jangfeldt, (wudaw.): Meine futuristischen Jahre. Friedenauer Presse, Berlin 1999, ISBN 3-932109-14-7
  1. Datum naroda po gregorianiskej protyce. 11. winowca, kotryž so w někotrych druhich wikipedijach podawa, je datum naroda po julianiskej protyce.
  Commons: Roman Jakobson – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije