Strč prst skrz krk
Strč prst skrz krk [str̩tʃ pr̩st skr̩s kr̩k] (hsb. Tykń porst přez kyrk wurjekowanje ? / i) ze sylnje kulenym złóžkotwornym r je čěske a słowakske jazykłamate hrónčko z 15 pismikami.
W rěčnej wučbje za njemaćernikow so tuta sada často wužiwa, zo by wurjekowanje słowjanskich słowow bjez napisanych wokalow w tych rěčach zwučowało. Po maćernej rěči su te po zdaću bjezwokalowe słowa ćežko wurjekujomne. W čěšćinje su bjezwokalowe słowa často, dokelž r a l stej złóžkotwornej, potajkim njenapisany njespěwny wokal implikujetej a přez to móžetej złóžkowy wjeršk tworić, tak zo złóžki bjez napisanych wokalow eksistuja. Tohodla so tuta sada často jako přikład za "sadu bjez wokalow" wužiwa.
Tuta sada słuži tež jako moto šwicarskeho časopisa kulturneje kritiki La Distinction [1].
Často maja tutu sadu za najdlěšu čěsku sadu bjez napisanych wokalow. Ale hižo dawno su tež druhe, wo wjele dlěše znate:
Druhe, podobne sady bjez napisanych wokalow
wobdźěłać- Smrž pln skvrn zvlhl z mlh. (Smorž połny blakow je so přez mły wowłóžnił. 21 pismikow))
- Chrt pln skvrn vtrhl skrz trs chrp v čtvrť Krč. (Chort połny blakow je so přez čeć kostrjancow do štwórće Krč zadobył. (35 abo 37 pismikow))
- Chrt pln skvrn zhltl hrst zrn. (Chort połny blakow je horšć zornow spóžrěł. (23 abo 24 pismikow))
- Plch zdrhl skrz drn, prv zhltl hrst zrn. (Połch je přez dorn twochnył, do toho je horšć zornow spóžrěł. (30 abo 31 pismikow))
- Chrt zdrhl z Brd. Vtrhl skrz strž v tvrz srn, v čtvrť Krč. Blb! Prskl, zvrhl smrk, strhl drn, mrskl drn v trs chrp. Zhltl čtvrthrst zrn skrz krk, pln zrn vsrkl hlt z vln. Chrt brkl, mrkl, zmlkl. Zvlhls? (140 pismikow)
Dalše čěske „jazykłamate hrónčka“ z wokalemi
wobdźěłaćZnate je tež jazykłamate hrónčko, kotrež čěske „ř“ tematizuje: Třista třicet tři stříbrných stříkaček přeletělo přes třista třicet tři stříbrných střech. (333 slěbornych wohnjowych sykawow syka po 333 slěbornych třěchami)
Žórła
wobdźěłaćEksterne wotkazy
wobdźěłać- design.radio.cz Francoski přinošk při Radiju Praha