Bosćan Tecelin Mět: Rozdźěl mjez wersijomaj
Inhalt gelöscht Inhalt hinzugefügt
nowa strona: Bosćan Tecelin Mět (Sebastian Tecelin Mieth) Bosćan Tecelin Mět (* 24.10.1759 w Kukowje, + 18.7.1835 w Róžeńće) bě duchowny a spisowaćel nabožneje (katolskeje) literatury… |
Keine Bearbeitungszusammenfassung |
||
Rjadka 1:
== '''Bosćan Tecelin Mět''' (Sebastian Tecelin Mieth)(* [[24. oktobra]] [[1759]] w [[Kukow|Kukowje]], † [[18. julija|18.julija]] [[1859]] w [[Róžant|Róžeńće]]) bě duchowny a spisowaćel nabožneje (katolskeje) literatury, kotrejež ćišć sam zapłaći. ==
Bosćan Mět narodźi so 24.10.1759 jako syn žiwnosćerja na “Pólnym Młynkec” statoku, kaž jim do domu prajichu na Róžeńčanskej droze w Kukowje. Je to posledni statok na lěwej stronje jědźeš-li z Kukowa won na směr Róžant. Po wopyće wjesneje šule, bě wot 1771-1775 šuler na gymnaziju w Nowej Cali, wot 1775 – 1778 w Praze. 17. junija 1778 zastupi do rjadu Cisterciensow w Nowej Cali a přiwza mjeno pater Tecelin. Studowaše wot lěta 1779 – 1785 w Praze w Serbskim seminarje teologiju. 30. apryla 1785 bu w Budyšinje na duchowneho wuswjećeny a bě hač do 1793 kapłan w Nowej Cali. 1793 – 1816 bě kapłan w Róžeńće. 25. měrca lěta 1816 sta so wosmy administrator Róžeńćanskeje swjatnicy, hdźež so 4.
Michał Hórnik pisa w lěće 1885 w Katolskim Posole “Dopomnjećo na njeboh P. Tecelina”. Wón wopisuje klóšterskeho duchowneho P. Tecelina Měta jako dobreho měšnika, wučerja a prědarja, kotrehož ludźo jako tajkeho znajachu a ćesćachu. Wón bě so za duchowne zbožo swojeho ludu swěru starał. Bě rozhladny pedagog a wučer. Započinaše z čitanjom pola serbskich dźěći w maćernej rěči, zo by jich rozum rozwił.
Bosćan Tecelin Mět spisa mjez 1809
Wosoba, kotraž podpisa z J. Sł., prawdźepodobnje móhł to być Jurij Słodeńk, piše w Katolskim Posole lěta 1935, zo nałožowaše Mět w jeho pismach nowy porjedźeny prawopis, z kotrehož so nětřiši analogny wuwi. Jeho njezachodny skutk wobsteji w tym, zo je zahe wažnosć serbskeho pismowstwa spóznał. Je duchownu cyrobu mjez serbskim ludom rozšěrjał, za kotrejž lud hrabaše. Z tym je w prěnim rjedźe nabožnosć, ale zdobom narodnosć spěchował.
Ćišć wšěch tutych knihow z najwjetšeho dźěla sam zapłaći. Za to běše jara skromnje žiwy a wužiwaše dary, kotrež bě mjez druhim wot sakskeho krala dóstał.
Wopomnjenska kniha Róžeńčanskich duchownych mjenuje P. Tecelina Měta: conservator linguae Wendicae – zachowar serbskeje rěče.
==== Twórby ====
1809 Katechizm křesćanskeje katólskeje wučby za mjeńše dźěći
1809 Křesćanske katólske rozwučenja, kotrež ći wučerjo w šuli a ći starši w domach tym mjeńšim dźěćom... předlazować maja
1814 Stawizny Noweho Zakonja
1816 Pobožnosć na swjatym schodźe w Krupcy
1818 Dwě prědowančce za k. njewučenych wjesnych ludźi ... w Róžeńće
1819 (1823 ćišćane) “Kročenje za Chrystusom” přełožk Tomaša Kempenskeho “De imitatione Christi”
1822 Pobožnosć toho kžižoweho puća
1829 Jadro křesćanskeje wučby z přidawkom serbskich kěrlušow
1834 Česćowanje swjatych, wosebje swj. Marije Zwjazk prědowanjow w rukopisu
===== Pomniki =====
Tři pomniki dopomnjeja na “Zachowarja serbskeje rěče”.
3.1. Naprawo před wołtarjom cyrkwje w Róžeńće je do zemje zapołožena wopomnjata tafla z napismom “P. Tecelinos Mith” a datumomaj narodźenja a zemrěća. Prawdźepodobnje je to narowny kamjeń.
3.2. K 50.tym posmjertninam Tecelina Měta bu w Kukowje před jeho ródnym domskim wotkryty zjawny pomnik, kiž mjenuje Hórnik prěni zjawny pomnik w Serbach. Kukowske “Casino” bě so postarało wo jeho postajenje. Njedźelu, 30.08.1885 bu zarjadowany swjedźeń k česći njeboh patra Tecelina Měta. Syły ludźi běchu so k tutej swjatočnosći zhromadźili na kotrejž bu pomnik wotkryty.
Na zornowcowym murjowanym podstawku je postajeny wysoki obelisk ze syenita.
Do njeho je w złoćanym pismje zadypane:
“P. Bosćij Tecelin
Mět,
měšnik we ciscercisskim
rjedźe,
rodźeny 24. oktobra 1759
na tutej žiwnosći,
zemrjety 18. julija 1835
we Róžeńće.
K wopomnjeću 50lětneho
smjertneho dnja sławneho,
njewustawaceho serbskeho
spisowarja a swěrneho a
rozhladneho duchowneho
wučerja
nastajichu tutón wopomnik
k znamju swojeje njeza#
pomniteje česćownosće
dźakowni Serbjo.”
3.3. Pódla zachoda Róžeńčan swjatnicy bu 1935 składnostnje 100.tych posmjertnin patra Tecelina Měta wotkryta wopomnjenska tafla k jeho česći. Tež k tutej swjatočnosći zhromadźichu so Serbja bjez rozdźěla konfesijow we wulkej ličbje. Bě to poslednja wulka zhromadźizna Serbow w dobje Nacionalsocializma. Tutón, mjeztym třeći pomnik bu připrawjeny, dokelž mějachu za trěbne na městnje skutkowanja Tecelina Měta pomnik postajić. Přemyslowanja drje běchu Kukowski pomnik přestajić, štož so njehodźi zwoprawdźić, dokelž bě kruće zamurjowany a w napisu pokiw na ródny dom.
Na tafli je napisane:
“ K STOLĚTNYM POSMJERTNINAM
WUSTOJNEHO A PILNEHO
SERBSKEHO SPISOWAĆELA
TECELINA MĚTA
+ 18.7.1835
DŹAKOWNI KATOLSCY SERBJA
14.7.1935
====== Baseń k česći Tecelina Měta ======
Jakub Bart - Ćišinski
TECELINEJ MĚTEJ
Te hłowy módre pochilejće,
wy hory, dźens nam k strowjenju!
Te žołmy w spěwnym spěchu mějće,
wy rěki, dźensa k chwalenju!
do horow won a do nižin!
Ow pójće, Serbja, wopor česće
a dźak a chwalbu woprować!
Wy, spěwy serbske, k njebju znjesće
so, Tecelinej hołdować:
dóńž serbski stoji Budyšin!
Kak pjero pobožne so swěći,
kiž pisało za wutroby!
Kak luda knjez a přećel dźěći
je dawał słowo cyroby!
Haj, chwalbne mjeno Tecelin
nam Serbam nihdy njezahiń!
5. Žórła a literatura
|