Wšědna dychnička
Wšědna dychnička (Armeria maritima)
systematika
Domena Eukaryoty
Swět Rostlinstwo
  Eudikotyledony
Jadrowe eudikotyledony
rjad: (Caryophyllales)
swójba: Dychničkowe rostliny (Plumbaginaceae)
ród: Dychnička[1][2] (Armeria)
družina: Wšědna dychnička
wědomostne mjeno
Armeria maritima
(P. Mill.) Willd.
Wobdźěłać
p  d  w

Wšědna dychnička (Armeria maritima) je rostlina ze swójby dychničkowych rostlinow (Plumbaginaceae). Dalše serbske mjeno je suchi nalik.

Wopis wobdźěłać

Wšědna dychnička je na formy bohate trajne zelo, kotrež docpěwa wysokosć wot 5 hač 50 cm. Wona rosće w hustych polstrach.

Łopjena wobdźěłać

Ćmowozelene łopjena su lancetojte abo šwižnje linealne, docpěja šěrokosć wot 3mm, su tołstojte a maja 1 abo 3 paralelnje přeběžace nerwy. Wone wutworja hustu rozetu.

Kćenja wobdźěłać

Kćěje wot meje hač nowembra (septembra). Kćenja su róžojta a na spódku zarosćene. Kwětnistwo je hłójčkojte a steja na maksimalnje 30 cm dołhim, bjezłopjenatym stołpiku. Hłójčka je kulowata a docpěje šěrokosć wot hač 3 cm. Róžojta króna je likojta.

Stejnišćo wobdźěłać

Rosće na přibrjóžnych a selowych łukach pobrjoha, na kromach ze selu trusanych dróhow, na dźěratych pěskowych suchich trawnikach nutřkowneho kraja. Ma radšo małkowapnite pódy.

Rozšěrjenje wobdźěłać

Rostlina je w pobrjóžnym rumje Europy rozšěrjena.

Systematika wobdźěłać

Družina je jara mnohotwarna a mjeztym zo rozdźěluja wšědnu dychničku do wjacorych poddružinow, kotrež zdźěla prjedy jako samostatne družiny płaćachu:

  • (A. maritima subsp. maritima): wobsedźi relatiwnje krótke zwonkowne přikrywne łopješka, kotrež docpěja dołhosć wot jenož něhdźe 10 mm, su krótko kónčkojte abo tupe a krótše hač znutřkowne a su na zadnim boku zelene. Jich łopjena docpěja šěrokosć wot jenož 1 hač 1,5 mm, su njejasnje jednonerwne, mjasne a často mikawčkate. Kćenjowy stołpik je často tróšku mjasny. Kćenjowe hłójčki docpěja přeměr wot 15 hač do 20 mm.
  • (A. maritima subsp. elongata): wobsedźi wjetše zwonkowne přikrywne łopješka hač subsp. maritima, tute su 10 hač 25 mm dołhe, lancetojte a dołho kónčkojte. Kćenjowe hłójčki docpěja přeměr wot 18 hač do 25 mm. Wótre łopjena su 5 hač 12 cm dołhe a 2 hač 3 mm šěroke a jednonerwne. Kćenjowy stołpik je stajnje njekosmaty.

Dalše poddružiny su sćěhowace:

  • (A. maritima subsp. halleri)
  • Ćěmna dychnička (A. maritima subsp. purpurea)
  • A. maritima subsp. serpentini
  • A. maritima subsp. bottendorfensis
  • A. maritima subsp. hornburgensis

Nóžki wobdźěłać

  1. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 108.
  2. W internetowym słowniku: Grasnelke

Žórła wobdźěłać

  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 40 (němsce)
  • Steinbachs Großer Pflanzenführer, ISBN 978-3-8001-7567-3, strona 76 (němsce)
  • Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
  • Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
  • Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)

Eksterne wotkazy wobdźěłać

 
Commons
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije