Šiškaty dub: Rozdźěl mjez wersijomaj

Inhalt gelöscht Inhalt hinzugefügt
Freddyfresh (diskusija | přinoški)
Keine Bearbeitungszusammenfassung
Rjadka 19:
Šiškaty dub je lětozeleny štom, kotryž ma najčasćišo krótki kmjen a docpěje wysokosć wot 30 hač do 40 m. Ma sylne hałuzy a hustu, šěroku krónu.
 
Skora je tołsta, dołhokwěkańcojće-syćojćepo rjapikata,dołhosći hłuboko włóžatarozpukana a ćěmnošěra. Kmjen docpěje tołstosć wot 2 m.
 
Młode hałuzy su šěrozelene abo šěrobrune. Zymske pupki su owalne a docpěja dołhosć wot 5 hač do 8 mm.
 
Łopjena su měnjate, stołpikate a docpěja dołhosć wot 2 hač do 7 cm. ŁopjencyPupki su nawopačnjejejojteje owalneformy, docpěja dołhosć wot 10 hač do 15 cm, šěrokosć wot 5 hač do 8 cm, na wšěm boku z 5-6 kulojtymi buchtami a cyłokromatymi lapami. Zwjercha su ćěmnozelene, błyšćate, wot spody jasniše a na žiłkach kosmate.
 
Šiškaty dub kćěje wot apryla hač do meje. Kćenja su njenahladne a steja w jednosplažnych kwětnistwach. Rostlina je jednodomna. Muske micki steja promjenjojće kopate na spódku młodych wurostkow, docpěja dołhosć wot 2 hač do 4cm, su wisace a žołtozelene. Žónske kćenja steja na kónčku młodych wurostkow w dołho šiškatych, 1- hač do 3-kćenjowych kłóskach. Młode duby počinaja hakle w starosći wot 15-20 lět za kćeće zrałe być .
 
Žołdźe docpěja dołhosć wot 2 hač do 3,5 cm a su w delnjej třećinje wot płodoweho keluška zawalowane. Wobsahuja hač do 30% škroba a tohodla su hódnotne za čerwjenu dźiwinu kaž picu.
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije