Serbski seminar: Rozdźěl mjez wersijomaj

Inhalt gelöscht Inhalt hinzugefügt
Keine Bearbeitungszusammenfassung
S korektura
Rjadka 1:
[[Wobraz:Lužický seminář-01.jpg|thumb|right|250 px|Serbski seminar/Lužický seminař w Praze]]
 
'''Serbski seminar''' ([[NěmćinaNěmčina|něm]]. ''Wendisches Seminar'', [[Čěska rěč|čěs]]. ''Lužický seminář'') - oficialne pomjenowanje ''Lausitzer Seminar St. Petri'' - w [[Praha|Praze]] bu w lěće [[1724]] jako kubłanišćo za [[Romska-katolska cyrkej|katolski]] měšniski dorost [[Hornja Łužica|Hornjeje Łužicy]] załoženy. W prěnich lětdźesatkach běchu tam jenož serbscy chowancy. Po změnjenju mjezow diecezow přidružichu so wot kónca 18. lětstotka tež němscy studenća. Seminar wobsteješe hač do lěta [[1922]]. W tutymaj nimale dwěmaj lětstotkomaj pak běchu w seminarje serbscy studenća we wjetšinje. Tohodla ma Serbski seminar wažne městno w stawiznach [[Serbja|serbskeho]] luda.
 
== Załoženje ==
 
Z [[Test-WP/wen/Ćemjercy|Ćemjerc]] pola [[Budyšin|Budyšina]] pochadźacej bratraj a měšnikaj Měrćin Norbert a Jurij Józef Šiman běštaj hižo [[1694]] swoje nalutowanki wužiwałoj, zo byštaj na Praskej [[Test-WP/wen/Mała strona|Małej stronje]] "hospitalitu" za łužiskich bohosłowcow załožiłoj. 1706 bě so na Małej stronje blisko [[Karlowy móst|Karloweho mosta]] ležownosć na předań, kotraž so 19. apryla 1706 do čěskeje [[krajna tafla|krajneje tafle]] zapisa. Traješe pak hišće 20 lět, prjedy hač so předewzaće Šimanec bratrow (stworić dom a kubłanišćo za łužiskich alumnow) zešlachći. 12. februara 1724 spisa so w [[Praha|Praze]] załoženske wopismo, kotrež so wot Budyskeho tachantstwa swj. Pětra přiwza a 6. julija 1725 wot kejžora [[Korla VI.|Korle VI.]] wopodstatni.
 
=== Čehodla so serbscy duchowni w Praze wukubłachu ===
Rjadka 29:
Po tym zo běše sakske knježerstwo 18. lětstotka ke katolskej konfesiji přešło, nastawachu tež w Sakskej katolske gmejny. Wěsty dźěl jich měšnikow bě so tohorunja w Serbskim seminarje wukubłało. Z 19. lětstotka sem hač k zawrěnju seminara běchu prawidłownje studenća ze sakskich krajow pódla.
 
Serbja studowachu słowjanske rěce a dźeržachu zwisk k [[Češa|Čecham]] a druhim [[Słowjenjo|Słowjanam]], stožštož bu za namakanje identity małeho serbskeho ludu jara wažne. 21. Winowca 1846 załoži [[Jakub Buk]] (pozdźišo prelat a kralowski sakski dwórski kapłan a farar dwórskeje cyrkwje) zhromadnje z druhimi studentami serbske šulerske a studentske zjednoćenstwo, [[Serbowka|Serbowku]].
 
Z 19. lětstotka sem přindźepřińdźe serbski seminar do srjedźišća konkurowaceju nacionalizmow [[Němcy|Němcow]] a [[Słowjenjo|Słowjanow]]. Z protestantiskeho (prusko-) němskeho strony so twrjerdźešetwjerdźeše, zo serbski seminar je pječa panslawistiski a strach za [[Sakska|Saksku]] a samo [[Němska|Němsku]]. Rěčeše a pisaše so wo słowjanskich "Hetzkapläne" a sakskemu knježerstwu bu wumjetowane, zo wona to wšo pječa ćerpješe. Ze strony habsburgskegohabsburgskeho knježerstwa [[Rakusko-Wuherska|Rakusko-Wuherskeje]] so tak a tak jara němske nastajenje njewoćakowašenjewočakowaše. K stajnym přisłodźenjam dyrbještaj Budyski biskup a Praski prezes so pospochi wuprajeć.
 
== Rozpušćenje seminara w lěće 1922 ==
 
Po rozpadźe [[monarchija|monarchije]] [[Rakusko-Wuherska|Rakusko-Wuherskeje]] a Kralestwa Sakskeje padny seminar do hłubokeje krizy, kotruž njezmištrowaše. Nowi čěskosłowakscy knježićeljo skónčichu studijnu swobodu a hrožachu z tym, pjenjezy załožby sćazać. Budyski kapitl njezamó inflacije w Němskej dla pomhać. Dawno trěbne twarske wobnowjenja Serbskeho seminara njemóžachu so falowacych pjenjez dla zwoprawdźić. Žiwjenske zastaranje alumnow njeběše dale zaručene. KnježarstwjeKnježerstwje Sakskeje a Němskeho mócnarstwa stajachu katolsku cyrkej, kotrejž seminar słušeše, pod ćišć. Wona měješe jón zawrěć, dokelž nochcyše wukubłanje měšnikow w njepřećelskim słowjanskim wukraju dale ćerpjeć.
 
Po znowozałoženju biskopstwa Mišnja, měješe nowy biskop Christian Schreiber zamołwitosć za wukubłanje měšnikow. Wot lěta 1917 płaćace nowe [[cyrkwinske prawo]] žadaše sej hinaše wukubłanje přichodnych měšnikow. Po dołhich tajnych jednanjach bu započatk 1922 w Budyskim biskopskim ordinariaće skónčnje wobzamknjene, Serbski seminar rozpušćić a spředać. Posledni prezes, J. Jakubaš, dósta wotpowědne přikazy. W žnjencu lěta 1922 buchu posledni studenća wróćo do [[Sakska|Sakskeje]] pósłane, we winowcu samsneho lěta so Serbski seminar předa (zapisane do krajneje tafle 30. winowca 1922). Wjele katolskich Serbow widźeše předań seminara jako nadběh na serbsku narodnosć, štož bě jedna z přičin, zo steješe dźěl Serbow wótrje přećiwo biskopej [[Christian Schreiber|Christianej Schreiberej]].
Rjadka 44:
 
W seminarje wjedźenu [[matrikla]] wšitkich šulerjow a studentow wudawaše PhDr. Zdeněk Boháč. Za wuhódnoćenje rozdźěli Boháč stawizny seminara do třoch periodow.
*PrědnaPrěnja perioda: (1706) 1728 do 1783, tehdy běchu jenož Serbja w seminarje.
*Druha perioda: 1784 do 1821, pódla Serbow přindźechupřińdźechu nětko tež Němcy na studij do Prahi. PochadźechuPochadźachu z wobwoda klóštra Marijiny doł (Ostritz) a z [[Drježdźany|Drježdźan]].
*Třeća perioda: 1822 do 1922: Dokelž wobwod [[Kulow]] so na [[arcybiskupstwo we Wrocławju]] wotstupi, přindźepřińdźe přeco mjenje Serbow na studij do Prahi. Do třećeje periody padnjetej tež załoženje Němskeho mócnarstwa a rosćacy nacionalizm, kotryž so po prěnjej swětowej wójnje hišće zesylni.
 
Předstejićel seminara běše pak Serb, pak Němc, pak Čech - problemy dla toho lědma běchu. Serbja a Němcy studowachu zhromadnje.
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije