Kumwałd: Rozdźěl mjez wersijomaj

Inhalt gelöscht Inhalt hinzugefügt
SKeine Bearbeitungszusammenfassung
někotre słowa k serbskosći kumwałda
Rjadka 20:
'''Kumwałd''' ({{wrěči|de}} ''Cunewalde'') je wjes a gmejna w [[Hornja Łužica|Hornjej Łužicy]]. Leži 315 m nad morskej hładźinu mjez [[Čornobóh]]om a [[Běłobóh]]om w [[Hornjołužiske hory|hornjołužiskich horach]]. W Kumwałdźe nadeńdźe so najwjetša wjesna cyrkej w cyłej [[Němska|Němskej]].
 
== Gmejna ==
Wjes naspomni so k prěnjemu razej w lěće [[1222]] jako ''Cunewalde'' a wobsteješe hišće hač do lěta [[1876]] z třoch politiskich gmejnow (Delni Kumwałd, Srjedźny Kumwałd a Tachantski Kumwałd). Dalša gmejna bě Horni Kumwałd, kotryž so samo hakle w lěćě 1939 zagmejnowa.<ref>{{HOV|Cunewalde|Kumwałd}}</ref>
Ke gmejnje słušeja sydlišća Albert-Schweitzer-Siedlung, Bärhäuser, Frühlingsberg, Klipphausen, [[Nowa Wjes (Kumwałd)|Nowa Wjes]] (''Neudorf''), Zieglertal kaž tež wjeski [[Jasna Hora]] (''Schönberg''), [[Jiłow]] (''Halbau'') a [[Wuhančicy-Koblica]] (''Weigsdorf-Köblitz'').
 
== Stawizny ==
[[Dataja:Běłobóh Kumwałd cyrkej.JPG|thumb|left|Srjedźišćo Kumwałda wot [[Běłobóh|Běłoboha]] sem]]
Wjes naspomni so k prěnjemu razej w lěće [[1222]] jako ''Cunewalde'' a wobsteješe hišće hač do lěta [[1876]] z třoch politiskich gmejnow (Delni Kumwałd, Srjedźny Kumwałd a Tachantski Kumwałd). Dalša gmejna bě Horni Kumwałd, kotryž so samo hakle w lěćě 1939 zagmejnowa.<ref>{{HOV|Cunewalde|Kumwałd}}</ref>
== Wjesne dźěle ==
 
Ke gmejnje słušeja sydlišća Albert-Schweitzer-Siedlung, Bärhäuser, Frühlingsberg, Klipphausen, [[Nowa Wjes (Kumwałd)|Nowa Wjes]] (''Neudorf''), Zieglertal kaž tež wjeski [[Jasna Hora]] (''Schönberg''), [[Jiłow]] (''Halbau'') a [[Wuhančicy-Koblica]] (''Weigsdorf-Köblitz'').
Hač do druheje połojcy 17. lětstotka prědowaše so w Kumwałdskej cyrkwi tež serbsce, přetož bě serbšćina z maćeršćinu wulkeho dźěla ludnosće. Za lěto 1680 – po wotstronjenju serbskeje Božeje słužby – je znate, zo wopytachu serbscy wobydlerjo z Kumwałdu serbskurěčnu spowědź w [[Bukecy|Bukecach]] a [[Ketlicy|Ketlicach]]. We 18. lětstotku přiběraše němski element dla přićehnjenja eksulantow a wužiwanje serbskeje rěče woteběraše. Posledni serbski statok přeńdźe pak hakle 1898 do wobsydstwa němskeje swójby.<ref>[[Frido Mětšk]]: ''Zur Frage der deutsch-sorbischen Sprachgrenzen des 16. Jahrhunderts im Markgraftum Oberlausitz und im Amte Stolpen.'' W: ''Lětopis,'' rjad B, čisło 7 (1960), LND, Budyšin 1960, str. 83–132.</ref>
 
<div style="clear:left;"></div>
== Žórła ==
<references />
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije