Maltašćina: Rozdźěl mjez wersijomaj

Inhalt gelöscht Inhalt hinzugefügt
S korektury
Qatan (diskusija | přinoški)
S format.
Rjadka 24:
 
Při wurěkowanju wobkedźbuj (IPA-zwukowe pismo):
* '''ċ''': [tʃ], kaž ''č'' w ''čas''
* '''e''': [ɛ], kaž ''ä'' w němskim słowje ''Äpfel'' (jabłuka)
* '''ġ''': [dʒ], kaž '''' w ''dźungl''
* '''''': němy; słuža k podlěšenju přechadźaceho abo slědowaceho Wokalawokala (z arab. ع a غ nastawany)
* '''h''': němy
* '''ħ''': [ħ], jara jasnje wurěkowane ''h'', žadyn wotpowědnik w Němčinje (kaž arab. ح)
* '''o''': [ɔ], kaž ''o'' w Ford''strona''
* '''q''': [ʔ], jara jasny Stimmabsatz„Stimmabsatz“ (kaž na př. němsce ''ver'eisen'' město ''verreisen'')
* '''r''': [r], kaž ''r'' w rěčdelnjoserbskim słowje ''rěc''
* '''s''': [s], kaž ''s'' w čas''són''
* '''v''': [v], kaž jendź. ''v'', na př. w ''vanilla'', abo němski ''w'' w ''Wasser''
* '''w''': [w], kaž ''w'' we ''woda''
* '''x''': [ʃ], kaž ''š'' w ''šula''
* '''z''': [ts], kaž ''c'' w ''cyhel''
* '''ż''': [z], kaž ''z'' w ''zo''
 
* '''aw''': [aʊ], kaž ''aw'' w ''awto''
* '''ew''': [ɛʊ], něhdźe kaž eo, žadyn ekwiwalent w serbšćinje
* '''ie''': [iɛ, iː], dołhi i z lochkej přichilnosću k e
 
* aw: [aʊ], kaž aw w awto
* ew: [ɛʊ], něhdźe kaž eo, žadyn ekwiwalent w serbšćinje
* ie: [iɛ, iː], dołhi i z lochkej přichilnosću k e
== Słowoskład ==
Přikłady za słowa arabskeho (abo feniciskeho) pochada:
* ''wieħed'' (jedyn)„jedyn“ < واحد ''wāhid''
 
* ''kbir'' (wulki)„wulki“ < كبير ''kabīr''
* raġel (muž) < رجل radžul
 
* ħobż (chlěb) < خبز chubz
* ''raġel'' (muž)„muž“ < رجل ''radžul''
* qamar (měsačk) < قمر qamar
 
* belt (městno, město) < بلد balad (kraj)
* ''ħobż'' (chlěb)„chlěb“ < خبز ''chubz''
* id (ruka) < يد jad
 
* tajjeb (dobry) < طيب tajjib
* ''qamar'' (měsačk)„měsačk“ < قمر ''qamar''
* saba' (porst) < إصبع isba'
 
* sema (njebjo) < سماء samā'
* ''belt'' (městno„městno, město)město“ < بلد ''balad'' (kraj)„kraj“
* marid (chory) < مريض marīd
 
* tqil (ćežki) < ثقيل thaqīl
* ''id'' (ruka)„ruka“ < يد ''jad''
* xahar (měsac) < شهر šahr
 
* tifla (holca) < طفلة tifla (mała holca)
* ''tajjeb'' (dobry)„dobry“ < طيب ''tajjib''
* kelma (wokabla, słowo) < كلمة kalima
 
* marsa (přistaw) < مرسى marsan (kótwišćo)
* ''saba’'' „porst“ < إصبع ''isba’''
 
* ''sema'' (njebjo)„njebjo“ < سماء samā''samā’''
 
* ''marid'' (chory)„chory“ < مريض ''marīd''
 
* ''tqil'' (ćežki)„ćežki“ < ثقيل ''thaqīl''
 
* ''xahar'' (měsac)„měsac“ < شهر ''šahr''
 
* ''tifla'' (holca)„holca“ < طفلة ''tifla'' (mała„mała holca)holca“
* ''kelma'' (wokabla„wokabla, słowo)słowo“ < كلمة ''kalima''
 
* ''marsa'' (přistaw)„přistaw“ < مرسى ''marsan'' (kótwišćo)„kótwišćo“
 
Přikłady za słowa italskeho pochada:
* ''gravi'' „wažny, wuznamny“ < it. ''grave''
* gravi (wažny, wuznamny)
* ''lvant'' (wuchod,„wuchod“ (přirunaj němsce ''Levante'')
* ''skola'' (šula)„šula“ < ''scuola''
 
* kriżi (kriza)
* ''kriżi'' „kriza“ < ''crisi''
* parti (podźěl, dźěl)
 
* avukat (prawiznik, adwokat)
* ''parti'' „podźěl, dźěl“ < ''parte''
* natura (přiroda)
 
* ċirasa (wišnja)
* ''avukat'' „prawiznik, adwokat“ < ''avvocato''
* frotta (płód)
 
* griż (šěry)
* ''natura'' „přiroda“ < ''natura''
 
* ''ċirasa'' „wišnja“ < sicil. ''cirasa'' (př. łać. ''ceresia'')
 
* ''frotta'' „płód“ < ''frutta''
 
* ''griż'' „šěry“ < ''grigio'' (př. fr. ''gris(e)'')
 
 
== Gramatika ==
Jedyn z najwažnišich zakładow maltašćiny – předewšěm za semitiske werby – je princip "trilitteru"„trilitteru“ a "kwadrilitteru"„kwadrilitteru“, kotryž woznamjenja, zo rjad najwjace třoch (abo tež štyrjoch) konsonantow přeco a bjez wuwzaća wostanje. Samsny princip so tež pola substantiwow a adjektiwow namaka, kotrychž zhromadnosć k słownemu polu hodźi so na zakładźe identiskeho porjada konsonantow spóznawać.
 
Gramatikalisce jónkróćna je maltašćina přez přenošowanje gramatiskich prawidłow ze semitiskeho do romaniskeho/germaniskeho słowoskłada. Je na přikład konjugacija "ja„ja rěču/ty rěčiš/wón rěči/wona rěči"rěči“ w maltašćinje "nitkellem„nitkellem/titkellem/jitkellem/titkellem"titkellem“, tak bu tutón princip tež na konjugaciju "ja“ja rezerwuju/ty rezerwuješ/wón rezerwuje/wona rezerwuje"rezerwuje“ přenošowany, kotraž so z jendźelskeho werba "''(to) book"'' (serbsce ''knihować''„knihować“) wotwodźuje: "nibukja„nibukja/tibukja/jibukja/tibukja"tibukja“.
 
== Žórła ==
* Ohk, K.: Kauderwelsch Band 117. ''Maltesisch. Wort für Wort.'' (Kauderwelsch Band 117), Bielefeld: Reise Know-How Verlag Rump 2001, ISBN 3-89416-568-5
 
== Wotkaz ==
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije