Łužiske hory: Rozdźěl mjez wersijomaj

Inhalt gelöscht Inhalt hinzugefügt
SKeine Bearbeitungszusammenfassung
Rjadka 14:
Na juhu wot jich leža w dólnej wani: [[Kumwałd]], [[Wjelećin]] a [[Wjazońca (gmejna)|Wjazońca]]. ''Druhi hórski rjećaz'' rozpřestrěwa so wot [[Běłobóh|Běłoboha]] (499 m) přez [[Pikowska hora|Pikowsku horu]] (486 m), [[Chołmy]] (487 m), [[Weifaer Höhe]] (505 m) do [[Sokolnik]]a, kotryž je z 589 metrami najwyše wuhorbjenje Łužiskich hór.
 
Na juhu wot tutoho hórskeho rjećaza leža zaso w dole: [[Nowosólc-Horni Hródk]], [[Wopaka]], [[Hołbin]], [[Załom nad Sprjewju]] a [[Wołbramecy]]. ''Třeći hórski rjećaz'' twori zdźěla statnu mjezu z [[Čěska|Čěskej]] a započina so při [[Kotmar]]ju (583 m), pokroči přez [[Schlechteberg]] (486 m), [[Taubenberg]] (458 m), Brandbusch (443 m), Hutberg pola Wołbramec (503 m), Hoher Hahn pola [[Neustadt w Sakskej|Langburkersdorfa]] (528 m) hač k [[Unger]]ej (538 m).
 
[[Dataja:Doberschau 2012-09-02-0413.jpg|thumb|Sprjewja pola [[Dobruša|Dobruše]]]]
[[Hohwald (lěs)|Hohwald]], ze swojimaj wjerškomaj [[Sokolnik]] a Hoher Hahn pola Langburkersdorfa, je najwjetše zwisowace lěsnišćo (na 30 km²) we Łužiskich horach, tu pada tež najwjace spadkow a w zymje su tu najwjetše sněhowe wysokosće tuteje kónčiny. Hłowna rěka we Łužiskich horach je [[Sprjewja]], kotraž so pod Kotmarjom wužórli a najprjedy wot wuchoda do zapada přez [[Habrachćicy]], Nowosólc-Horni Hródk, Hołbin hač do Załomja běži. Wottud wobroća so na sewjer a twori mjez Chołmami a Weifaer Höhe pola [[Šěrachow]]a jako šumjaca horinska rěka wuski předrjeńčny doł přez srjedźny hórski rjećaz. W meandrach přeprěkuje potom sewjernu dólnu wanju pola [[Korzym]]a, [[Rozwodecy|Rozwodec]] a [[Jiłocy|Jiłoc]]. Tu so w šěršim dole předrěw přez sewjerny hórski rjećaz započina, a skónčnje docpěwa [[Budyšin]].
 
Doły Łužiskich hór a južneje Hornjeje Łužicy su husće wobsydlene a zatwarjene. Hdyž so wot Wjazońcy po [[zwjazkowa dróha 98|B98]] a [[zwjazkowa dróha 96|B96]] přez doły do [[Žitawa|Žitawy]] jědźe, da wostawaš na něhdźe 60 km dołhej čarje faktisce stajnje w zwisowacym sydlišću, dokelž tu sydlišća kaž na parlowu šnóru stykane leža a jedne do druheho přechadźa.
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije