Narew: Rozdźěl mjez wersijomaj
nowy zapis |
(Žadyn rozdźěl)
|
Wersija wot 29. meje 2015, 16:35
Narew (běłorusce Нараў, Naraw) je 484 kilometrow dołha rěka w zapadnej Běłoruskej (36 km) a wuchodnej Pólskej (448 km), kotraž je na 312 kilometrach pławna.
běłorusce Нараў (Naraw) | |
Narew we Łomżi | |
ćeče přez | Běłorusku, Pólsku |
žórło | Białowiežska hola |
wysokosć | 159 m |
wuliw | sewjernje Waršawy do Wisły |
wysokosć | 67 m |
spad rěki | 0,19 m/km |
rěčina | Bug |
dołhosć | 484 km |
přestrjeń rěčiny | 75.175 km² |
Wužórli so w přirodnym parku Białowiežskeje hole njedaloko města Pružany w Brestskej oblasći a běži potom hłownje do zapadneho směra, přez běłorusko-pólsku hranicu. Zapadnje Białystoka w Narewskim narodnym parku (Narwiański Park Narodowy) kaž tež podłu rěki Biebrza, přitoka Narewa, namakaja so hišće přirodne bahnojte łučiny. Dale běžaca do juhozapadneho směra přeprěkuje rěka měsće Łomża a Ostrołęka. Na poslednich kilometrach zastaruje Narew spjaty jězor pola Serocka, do kotrehož wuliwa so wot lěweje strony najwažniši přitok Narewa, z Ukrainy pochadźacy Bug, kotryž je wo wjele dlěši hač Narew. Najebać toho wobchowuje Narew swoje mjeno a wuliwa so pola města Nowy Dwór Mazowiecki, něhdźe 30 kilometrow sewjerozapadnje Waršawy, do Wisły.
Z wulkej syću meanderow, starych a pódlanskich promjenjow słuša wosebje horni běh Narewa k poslednim europskim rěkam, kotrež su sej swój přirodny napohlad zwjetša wobchowali, čehoždla steja wulke dźěle Narewskeje łučiny pod přirodoškitom.
Po němsko-sowjetskim zrěčenju wo njenadpadnjenju dnja 23. awgusta 1939 měješe so Narew z nowej hranicu mjez němskej a sowjetskej połojcu Pólskeje stać. Kónc septembra 1939 korigowachu prěnje zrěčenje a dojednachu so na nowu hranicu při rěce Bug.