Měrćin Renč: Rozdźěl mjez wersijomaj

Inhalt gelöscht Inhalt hinzugefügt
Mikławš (diskusija | přinoški)
S →‎Žiwjenje: stilowe polěpšenja
Rjadka 5:
Měrćin Renč, bratr [[Jan Renč|Jana Renča]], narodźi so 11. nowembra 1853 jako syn tehdyšeho Ketličanskeho diakona a pozdźišeho fararja Jana Karola Renča a jeho mandźelskeje Hany Thusneldy rodź. Fuhrmanec z [[Wóslink]]a a bu 1. decembra samsneho lěta wukřćeny.
 
Po tym zo Ketličansku wjesnu šulu wopytowaše, a zdobom šuler kantora [[Korla Awgust Kocor|Korle Awgusta Kocora]] běše, poda so wón jutry 1866 na gymnazij do [[Budyšin]]a a jutry 1869 na wjerchowsku šulu swj. Afry do [[Mišno|Mišna]]. Hižo tu bu Renč, přewažnje wot historikarja Heinricha Theodora Flathea (1827–1900), profesora při gymnaziju, za stawizniske studije zahorjeny,. aleJako dopisowašegymnaziast teždopisowaše hižo literarne pospyty (přełožki) do [[Łužičan]]a. Wot lěta 1874 studowaše Renč teologiju w [[Lipsk]]u, wopytowašea pakwopytowaše tež stawizniske a slawistiske čitanja pola [[August Leskien|Leskiena]]. W Lipsku běše z čłonom [[Łužiske prědarske towarstwo|Łužiskeho prědarskeho towarstwa]] a dlěši čas podstarši jeje serbskeho wotrjada.
 
Po wobstaću teologiskeho pruwowanju w awgusće 1877 wobdźěli so wón na wot [[Jaroměr Hendrich Imiš|Imiša]] nawjedowanym serbskim prědarskim seminarje w [[Hodźij]]u. Po tym bu Renč krótki čas pomocnik swojeho nana w Ketlicach, doniž powołanje za fararja do [[Klětno|Klětnoho]] njedósta. Za tute zastojnstwo w [[Pruska|Pruskej]] měješe wón pak najprjedy wědomostne statne pruwowanje za teologow w filozofiji, stawiznach a literaturje wotpołožić, štož so 26. februara 1878 we [[Wrócław]]ju sta. 27. měrca přińdźe wón za farskeho wikara do Klětnoho a sta so po wuswjećenju na duchowneho 15. decembra 1878 z tamnišim fararjom. W lěće 1881, dnja 3. awgusta, bu Renč w [[Jena|Jenje]] z disertaciju ''Pedagogika [[August Hermann Francke|Augusta Hermanna Francki]] we swojich zasadach wědomostnje rozpisana'' promowowany. Po něhdźe štyrjoch lětach sta so Měrćin Renč 23. apryla 1882 z fararjom we [[Wjelećin]]je, hdźež postara so zdobom wo nowotwar cyrkwje 1901/02 a polěpšenje šulow a šulskeje wučby.
 
Dnja 5. septembra 1882 so wón z Theklu Domškec z Klětnoho woženi. Jenička dźowka Renča wobdźěli so 1906 při hołdowanju Serbow sakskemu kralej před [[Budyšin|Budyskim]] [[Serbski dom (Lawske hrjebje)|Serbskim domom]] w Klětnjanskej narodnej drasće. K tomu běše Renč nan třoch synow. Měrćin Renč je z awtorom nastawka '' Volkssitte, Brauch und Aberglaube bei den Wenden'' w Roberta Wuttkowej knize ''Sächsische Volkskunde'', (Dresdenkotruž Robert Wuttke 1901) w wuda, pisaše pak tež za Brockhausowy konwersaciski leksikon a časopis [[Neues Lausitzisches Magazin]]. Na wutrobu schorjeny Renč zemrě 28. oktobra 1911 we Wjelećinje a bu 31. oktobra z wulkim wobdźělenjom wosadnych a duchownstwa (mjez druhimi tež [[Jan Pawoł Křižan|Jan Křižan]] z [[Hodźij]]a a monsignore [[Jakub Skala|Skala]] z Budyšina) pochowany.
 
Wot lěta 1877 bě Měrćin Renč čłon [[Maćica Serbska|Maćicy Serbskeje]] a bě dołhi čas zdobom jeje wuběrkownik. Sakski kral wuznamjeni jeho jako ryćer sakskeho Albrechtskeho rjadu prěnjeje rjadownje.
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije