Němsko-Serbske ludowe dźiwadło: Rozdźěl mjez wersijomaj

Inhalt gelöscht Inhalt hinzugefügt
Mikławš (diskusija | přinoški)
SKeine Bearbeitungszusammenfassung
Mikławš (diskusija | přinoški)
SKeine Bearbeitungszusammenfassung
Rjadka 13:
 
===Spočatki serbskeho dźiwadło===
Z činohru „Rohowin Štyrirohač” wotmě so [[2. oktobra]] [[1862]] prěnje serbske dźiwadłowe předstajenje w Budyskim hosćencu ''K złotej krónje''.<ref>Jan ČěslaĆěsla: ''Rohowin Štyrirohač.'' (Předsłowo k předstajenju wot Jakuba Buka.) W: ''Časopis Towaŕstwa Maćicy Serbskeje.'' Zwjazk 15 (1862), čo. 2, str. 65–86. {{ref-hsb}}</ref> Čěsku wjeselohru Václava Klimenta Klicpery (originalny titul „Rohovín Čtverrohý”) z lěta 1821, kotruž přełoži [[Jan Ćěsla]] hromadźe z [[Pětr Dučman|Pětrom Dučmanom]], předstajichu sobustawojo towarstwa ''Budyska Bjesada''. Mjez nimi běše tež [[Jan Arnošt Smoler]], kotryž hraješe rólu rychtarja.<ref>Rudolf Jenč: ''Stawizny serbskeho pismowstwa: 2. dźěl'' Ludowe nakładnistwo Domowina. Budyšin 1960. str. 140. {{ref-hsb}}</ref> Serbscy studenća přewjedźechu 2. septembra 1877 prěnje serbske dźiwadłowe předstajenje na wsy. Na žurli hosćencarja Hauptmanna w [[Lejno|Lejnje]] hrajachu z němčiny přełoženej wjeselohrě „Susodow skóržba” ([[Jan Kral]] po Roderichu Benedixu (1811–1873)) a „Kak Pětr lěkari” ([[Korla Awgust Fiedler]]). Z dochodami předstajenja podpěrachu studenća ćišć [[Handrij Zejler|Zejlerjowych]] zhromadźenych spisow, kotrež [[Arnošt Muka]] wot lěta 1883 wuda. We [[Wjerbno|Wjerbnje]] hraje so składnostnje 85tych narodnin kejžora Wilhelma I. w lěće 1882 prěnje delnjoserbske dźiwadłowe předstajenje „Božemje serbskich wojakow”, kotrež spisa [[Mato Kosyk]]. W přichodnych lětach slěduja dalše lajkowe předstajenja.
 
Jako wuskutk serbskeho zakonja z lěta 1948 je so w oktobrje 1948<ref>Dietrich Scholze: ''Budyšin jako centrum kultury a zjawneho žiwjenja Serbow.'' W: ''Lětopis.'' Zwjazk 49 (2002), čo. 1, str. 14. {{ref-hsb}}</ref> prěnje serbske powołanske dźiwadło, ''Serbske ludowe dźiwadło'' (Sldź) załožiło. Institucija, kotraž běše zdobom prěnje serbske wuznamne kulturne zarjadnišćo po wójnje, załoži so na iniciatiwu dźiwadźelnika [[Jan Krawc|Jana Krawca]]. Tute pućowanske dźiwadło měješe w Budyšinje pak jenož twar za zwučowanja a zarjadnišćo – swoje wustupy hraješe wosebje w hosćencach na serbskich wjeskach. Ze spožčenjom statusa statneho dźiwadła w lěće 1952, móžeše sebi dźiwadło tež serbski wuměłski dorost same wukubłać. W lěće 1956 wuznamjeni so Serbske ludowe dźiwadło z [[Myto Ćišinskeho|Mytom Ćišinskeho]]. Serbskemu ludowemu dźiwadłu so spočatk lěta 1961 dwurěčne klankowe dźiwadło jako nowa šparta přidruži. Tute wuńdźe z priwatneho dźiwadła Berta Ryćerjec swójby, kotrež hižo wot 1946 w [[Hornja Łužica|Hornjej]] a [[Delnja Łužica|Delnjej Łužicy]] hraješe.<ref>Michael Lorenz: ''Sieben Geschichten über Theater in Bautzen.'' W: ''Von Budissin nach Bautzen.'' Nakładnistwo Lusatia, Budyšin 2002, str. 267. {{ref-de}}</ref>
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije