Měrćin Nowak-Njechorński: Rozdźěl mjez wersijomaj

Inhalt gelöscht Inhalt hinzugefügt
Dundak (diskusija | přinoški)
S typo
Dundak (diskusija | přinoški)
S typo
Rjadka 2:
 
Po wuchodźenju ludoweje šule we [[Worcyn]]je kubłaše so w dalokostudiju na polu molerstwa. 1919 měješe prěnju předawansku wustajeńcu w [[Zhorjelc]]u, kotrejež financielne dochody jemu pomhachu, studij na Lipsčanskej wuměłskej akademiji zahajić.
[[1920]] studowaše potajkim wuměłstwo w [[Lipsk]]u, 1921–1923 w [[Drježdźany|Drježdźanach]]. Tam budźi so jeho rozhorjenosćzahorjenosć za serbstwo, kiž jeho tež pohnuwaše, swoje studije w słowjanskim wukraju pokročować. Z tutoho časa sem zaběraše so wosebje z motiwami słowjańskeje mytologije. Podawaše so 1923 do [[Praha|Prahi]], hdźež mjez druhim pola [[Max Švabinský|Maxa Švabinskeho]] studowaše a hač do 1927 wostanješe. 1927–1929 bě student na wuměłskej akademiji we [[Waršawa|Waršawje]]. Wot 1929 hač 1933 bě z redaktorom [[Serbske nowiny|Serbskich nowin]]. Z politiskich přičin bu 1933 z powołanja pušćeny. Dyrbješe jako wojak we Wehrmachće słužić. Wróćiwši so z amerikanskeje wójnskeje jatby bu w lěće 1947 ze šefredaktorom Noweje doby, wot 1950 hač 1969 tež [[Rozhlad]]a. Po tym zo so w lěće 1969 na wuměnk podawaše, bě jako swobodnje tworjacy moler a spisowaćel žiwy.
 
Měrćin Nowak-Njechorński bu dwójce z Wótčinskim zazłužbowym rjadom NDR, z Narodnym mytom NDR, z mytom Ćišinskeho a z rjadom Hwězda přećelstwa ludow wuznamjenjeny.
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije