Programěrowanske rěče: Rozdźěl mjez wersijomaj

Inhalt gelöscht Inhalt hinzugefügt
VolkovBot (diskusija | přinoški)
Xqbot (diskusija | přinoški)
S bot přidał: be-x-old:Мова праграмаваньня; kosmetische Änderungen
Rjadka 10:
 
Programy proceduralneje programěrowanskeje rěče hodźa so do mašinoweho koda přenjesć a pozdźišo njewobjezowane wjele króć wuwjesć. Druha móžnosć wobsteji w tym, jenož jednotliwe komanda programa wučitać, do objektoweho koda přenjesć a direktnje wuwjesć. Tuta metoda so jako [[interpretacija (program)|interpretacija]] programow wopisa.
* [[COBOL]] (Common Business Oriented Language) za zawodo-hospodarske programy; šěroko zasadźene
* [[FORTRAN]] (Formula Translation) za technisko-wědomostne programy; šěroko zasadźene
* [[ALGOL]] (Algorithmic Language) za matematisko-statistiske programy; zasadźene přewažnje w slědźerstwje a wukułacych instancach
* [[PASCAL]] (pomjenowane po francoskim matematikarje a filozofje [[Blaise Pascal]], 1623-1662) tohorunja za matematisko-statistiske programy; zasadźene přewažnje w slědźerstwje a wukubłacych instancach
* [[C (programěrowanska rěč)|C]] za zawodo-hospodarske a technisko-wědomostne programy kaž tež za systemowe programěrowanje; šěroko rozšěrjene
* [[Ada]] (pomjenowane po prěnej programěrowarki swěta, [[Augusta Ada Byron|Augusty Ady Byron]], 1815-1852) za technisko-wědomostne a zawodo-hospodarske programy, wosebje za [[Embedded system|embedded systems]]; rozšěrjene w zjawnych a militariskich polach
 
COBOL, FORTRAN, ALGOL, PASCAL a C poskića móžnosće funkcionalnej abstrakcije w formje procedurow a funkcijow. Ada pak poskića přidatnje móžnosć datoweje abstrakcije z pomocu abstraktnych [[datowy typ|datowych typow]].
Rjadka 25:
 
Přikłady deskriptiwnych programěrowanskich rěčow su:
* [[SQL]] (Structured Query Language) jako standardisěrowana, daty-wotprašowanska a -manipulowanska rěč za relacionalne datowe banki šěroko rozšěrjena
* [[ABAP/4]] (Advanced Business Application Programming) za wuwiće a rozšěrjenje integrowaneje standardneje softwary [[SAP]]
* [[ACCESS BASIC]] za datowy bankowy system [[Microsoft Access|MS Access]] firmy [[Microsoft]]
 
== Objekto-orientowace programěrowanske rěče ==
Porno proceduralnym rěčam poskićeja objekto-orientwace programěrowanske rěče (OOP) dalše abstrakcijske móžnosće. Při tym so daty (atributy) a funkcije (operacije) w objektach zjednoća. Tajke objekty so w klasach wuwołaja a móža z pomocu pósłanja wot "powěsćow" (zdźělenki druhim objektam) mjezsobu informacije wuměnjeć. Powěśće, kotrež so wot objektow zrozumja a předźěłać móža, dyrbja so definować. Dóstanje-li objekt jednu powěsć, tak wotmołwi tutón ze druhim objektom. Klasy móža tež atributy a operacije z druhich klasow zdźědźić. Tak je tež wjacekróćne zdźědźenje móžne. Při tym nastanu zdźědźenske struktury, tež zdźědźenske hierachije mjenowane.
 
* [[Smalltalk]], prěnja sama OOP, ale mało rozšěrjena
* [[Java]] bu přez wuwiće interneta znate; šěroko rozšěrjene
 
Wyše toho eksistuja wjacore proceduralne rěče z objekto-orientowacemi rozšěrjenemi, kaž na př. [[C++]], jako rozšěrjenje programěrowanskeje řěče ''C''. Tajke rěče so tež jako ''hybridne rěče'' wopisaja.
Rjadka 52:
[[bat-smg:Pruogramavėma kalba]]
[[be:Мова праграмавання]]
[[be-x-old:Мова праграмаваньня]]
[[bg:Език за програмиране]]
[[bn:প্রোগ্রামিং ভাষা]]
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije