Spale

wjes w Budyskim wokrjesu, gmejnski dźěl Kulowa

Spale (němsce Spohla) su wjes z 395 wobydlerjemi[2] w sakskej Hornjej Łužicy. Leža w Budyskim wokrjesu a słušeja ke Kulowej. Wjeska płaći jako ródne městno powěstneho kuzłarja Měrćina Pumpota.

Spale
Spohla
Połoženje Spalow na karće Hornjeje Łužicy
Połoženje Spalow na karće Hornjeje Łužicy
DEC
Połoženje Spalow
Połoženje Spalow
město: Kulow
zagmejnowanje: 1995
wobydlerstwo: 395 (31. decembra 2016)[1]
přestrjeń: 8,65 km²
wysokosć: 121 metrow n.m.hł.
51.40555555555614.269444444444121
póstowe čisło: 02997
předwólba: 035725
wotwodźene
słowa:
wobydler/ka:
Spalowčan/ka
adjektiw:
Spalowski
skłonowanje:
Spalow, Spalam, Spale, Spalemi, w Spalach
Spalowski delni młyn w lěće 1988
Spalowski delni młyn w lěće 1988

Spalowski delni młyn w lěće 1988

wikidata: Spale (Q160674)

Stawizny wobdźěłać

Prěnje historiske naspomnjenje jako Spole[3] pochadźa z lěta 1374. Ležownostne knjejstwo měješe přez lětstotki zwjetša Wojerowske stawowe knjejstwo.

We wobłuku nacionalsocialistiskeho přemjenowanja łužiskich wsow dóstachu Spale w lěće 1936 ze serbšćiny přełožene němske mjeno Brandhofen. Hnydom po kóncu Druheje swětoweje wójny rozsudźi so nowowolena wjesna rada na swojim prěnim posedźenju w nowembrje za wróćenje stareho mjena.[4]

Wobydlerstwo wobdźěłać

Po Mukowej statistice z lětow 1884/85 rěčachu tehdy wšitcy 374 Spalowčenjo serbsce.[5] Arnošt Černik zwěsći w lěće 1956 hišće serbskorěčny podźěl wobydlerstwa wot hišće 76 %.[6] Ewangelscy Spalowčenjo přisłušeja Kulowskej wosadźe.

W lěće 1955 nošachu hišće 100 žonow w Spalach Wojerowsku serbsku drastu, 1969 běchu to jenož hišće 55 a w lěće 2000 dźesać. Poslednja drastynošerka, Lejna Mitašowa, zemrě w aprylu 2019.[7]

Wobrazy wobdźěłać

Wosobiny wobdźěłać

 
Powětrowy wobraz Spalow ze zapada

Literatura wobdźěłać

  • Marko Grojlich: Mjez horami a holu. Wjesne zapiski. LND, Budyšin 1998, str. 85–87

Žórła wobdźěłać

  1. staw: 31. decembra 2016; Podaća měšćanskeho zarjadnistwa Kulow
  2. 31. decembra 2016; Podaća měšćanskeho zarjadnistwa Kulow
  3. Spale w Digitalnym stawizniskim zapisu městnow Sakskeje (němsce)
  4. Katrin Demczenko: [https://www.saechsische.de/plus/pumphut-weckt-neugier-auf-die-geschichte-spohla-5199200.html Pumphut weckt Neugier auf die Geschichte. W: SZ Wojerecy, 29. apryla 2020.
  5. Ernst Tschernik: Die Entwicklung der sorbischen Bevölkerung. Akademie-Verlag, Berlin 1954. → wšě wjeski
  6. Ludwig Elle: Sprachenpolitik in der Lausitz. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 1995, str. 250. [412 wobydlerjow, z nich 238 dorosćenych z aktiwnymi znajomosćemi serbšćiny, 9 z pasiwnymi, 66 serbskich dźěći a młodostnych, 99 bjez znajomosćow] → wšě wjeski
  7. Sigrun Nazdalina: Serbska drasta we Wojerowskej wosadźe. W: Pomhaj Bóh 6/2020, str. 6

Wotkaz wobdźěłać

  Commons: Spale – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije