Połobske pěskowčiny

horiny w Sakskej a Čěskej

Połobske pěskowčiny (čěsce Labské pískovce abo Děčínská vrchovina, němsce Elbsandsteingebirge) su hłownje z pěskowca wobstejace srjedźne horiny při hornim běhu Łobja w Sakskej a sewjernej Čěskej. Wone so rozpřestrěwaja na přestrjeni 700 km² a sahaja do wysokosće wot 723 metrow. Němski dźěl mjenuje so husto Sakska Šwica, čěski dźěl je znaty jako Čěska Šwica (České Švýcarsko).

„Bastei“ w Sakskej Šwicy

Najwyši wjeršk Połobskich pěskowčin je Děčínský Sněžník (Hoher Schneeberg) z 722,8 metrami na čěskim boku. Najwyša hora w sakskim podźělu je Wulki Zschirnstein (561 m).

Geografija wobdźěłać

 
Lilijowc z Łobjowej dolinu

Połobske pěskowčiny rozpřestrěwaja so při woběmaj brjohomaj Łobja mjez čěskim městom Děčín (Dźěćin) a sakskim Pěrnom. Sewjerna hranica horin běži někak přez města Pěrno, Hohnstein, Zebnicu, Chřibsku a Česku Kamenicu.

W Połobskich pěskowčinach nadeńdźetej so narodnej parkaj Sakska Šwica (93,5 km²) a Čěska Šwica (79 km²). Dalše 530 km² na woběmaj bokomaj hranicy płaća jako krajinoškitowe pasmo (LSG).

Typiske za krajinu Połobskich pěskowčin su taflowcy, hłuboke, wuske wudrjeńcy a wysočiny.

Najwažniše rěčki w horinach su nimo Łobja Kamenice, Kirnitzsch a Běła (Biela).

Stawizny wobdźěłać

Połobske pěskowčiny su powostanki sedimentow něhdyšeho morja, kotrež wupřestrěwaše so na tutym městnje w krydowej dobje před něhdźe 95 milionow lětami. Na městnje dźensnišich pěskowčin namakaše so tehdy mórska wužina mjez Čěskej žłobinu a sewjeroněmskej nižinu. Na wuchodźe běše Zapadosudetska kupa z Łužiskich horin, Jizerskich horin a Kyrkonošow a na zapadźe Srjedźoeuropska kupa z Rudnych horin, Šmrěčin a Šumawy. W tutym přeliwje nastachu sedimentowe wotkładowanja, kiž běchu hač do 550 metrow sylne. Přez nastate horiny přełama Łobjo jako docyła jenička rěka z Čěskeje žłobiny.

Wobrazy wobdźěłać

Wotkaz wobdźěłać

  Commons: Połobske pěskowčiny – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije