Žołty róžat
Žołty róžat (Reseda lutea) | |
systematika | |
---|---|
Domena | Eukaryoty |
Swět | Rostlinstwo |
Rosidy Eurosidy II | |
rjad: | (Brassicales) |
swójba: | Róžatowe rostliny (Resedaceae) |
ród: | Róžat[1][2] (Reseda) |
družina: | Žołty róžat |
wědomostne mjeno | |
Reseda lutea | |
L. | |
Žołty róžat (Reseda lutea) je rostlina ze swójby róžatowych rostlinow (Resedaceae).
Wopis wobdźěłać
Žołty róžat je jednolětna abo dwulětna rostlina, kotraž docpěwa wysokosć wot 20 hač 60 cm.
Łopjena su třidźělne hač našćěpane. Jich wotrězki su dołhe a wuske.
Kćenja wobdźěłać
Kćěje wot meje hač septembra. Swětłožołte kćenja steja w 30 cm dołhich, hustich kić ach. Keluch a króna stej šěsćdźělnej. Keluškowe łopješka docpěwaja dołhosć wot 2 hač 5 mm, a maja njesamsnu wulkosć, při čimž wobě hornjej łopješce stej třikónčkate.
Płody wobdźěłać
Kapslowy płód docpěwa dołhosć wot 8 hač 12 mm.
Stejnišćo wobdźěłać
Rosće na pućach, drjebiznowych městnach, železniskich kolijach, přistawnišćach a pustych płoninach. Preferuje ćopłe, suche, zwjetša wapnite a pěskowe pódy na swětłych stejnišćach.
Rozšěrjenje wobdźěłać
Rostlina je w srjedźnej a južnej Europje rozšěrjena.
Podobna družina wobdźěłać
- Barbjerski róžat (Reseda luteola) ma njerozdźělene łopjena. Jeho kić je jara wuska, při čimž kćenja maja jenož štyri krónowe łopješka.
Nóžki wobdźěłać
- ↑ Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 439.
- ↑ W internetowym słowniku: Reseda
Žórła wobdźěłać
- Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 146 (němsce)
- Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 292 (němsce)
- Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
- Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
- Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
- Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)